Fomalhaut (α Piscis Austrini, zkráceně α PsA) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Jižní ryby a jedna z nejjasnějších hvězd noční oblohy. Hlavní složka Fomalhaut A má zdánlivou hvězdnou velikost 1,16 mag a od Slunce je vzdálena (25,13±0,09) světelného roku. Jde o hvězdu spektrální třídy A na hlavní posloupnosti, přesněji typu A4 V.
Fomalhaut není osamocená hvězda, nýbrž velmi široká trojhvězdná soustava. Tvoří ji Fomalhaut A, oranžový trpaslík Fomalhaut B neboli TW Piscis Austrini a červený trpaslík Fomalhaut C neboli LP 876-10. Kolem Fomalhautu A se rozkládá složitá soustava prachových pásů. Žádná planeta u žádné ze tří složek není potvrzena: objekt Fomalhaut b, dříve považovaný za kandidáta na exoplanetu, je na základě analýzy pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu a následné nedetekce pomocí JWST/NIRCam interpretován jako rozpínající se oblak prachu vzniklý po srážce planetesimál.
Název a označení Označení α Piscis Austrini je Bayerovo označení hvězdy; její Flamsteedovo označení je 24 Piscis Austrini. Jméno Fomalhaut pochází z arabského výrazu فم الحوت (fam al-ḥūt), „tlama ryby“. Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro jména hvězd schválila jméno Fomalhaut pro složku α Piscis Austrini A v roce 2016.
Hvězdná soustava Soustava se na obloze rozprostírá přes téměř 8°. Společný pohyb jejích složek prostorem, jejich vzdálenosti a stáří však ukazují, že jde o fyzicky spojenou soustavu, nikoli pouze o náhodné optické seskupení.
Fomalhaut B se nachází od složky A ve skutečné vzdálenosti přibližně (0,280+0,019−0,012) parseku, tedy asi 57 400 au. Je to hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu K4 V a rotační proměnná hvězda typu BY Draconis. Její jasnost kolísá s periodou přibližně 10,3 dne.
Fomalhaut C je hvězda hlavní posloupnosti typu M4 V. Leží v souhvězdí Vodnáře přibližně 0,77 pc od Fomalhautu A. Její vzdálenost, prostorová rychlost a poloha v diagramu barva–hvězdná velikost odpovídají členství v soustavě.
Fomalhaut A Fomalhaut A má hmotnost (1,92±0,02)násobku hmotnosti Slunce a poloměr (1,842±0,019)násobku poloměru Slunce. Její bolometrická zářivost činí (16,63±0,48)násobku zářivosti Slunce a efektivní teplota přibližně 8 590 K. Izokronální stáří složky A bylo odhadnuto na (450±40) milionů let; po zohlednění nezávislých ukazatelů stáří složky B vychází společné stáří soustavy na (440±40) milionů let.
Fomalhaut A není kvůli vysoké jasnosti zahrnut v astrometrických katalozích Gaia EDR3 ani Gaia DR3, proto jsou v infoboxu použity údaje z nové redukce katalogu Hipparcos.
Naměřená projekce rovníkové rotační rychlosti v sin i je přibližně 93 km/s. Interferometrická spektroastrometrie určila poziční úhel průmětu rotační osy na oblohu na (65±3)°; sklon osy vůči směru pozorování se z těchto dat spolehlivě určit nepodařilo. Průmět rotační osy je přibližně kolmý k hlavní ose vnějšího prachového pásu.
Prachové pásy a hledání planet náhled|Prachové pásy kolem Fomalhautu A zachycené přístrojem MIRI Vesmírného dalekohledu Jamese Webba.
Infračervený přebytek Fomalhautu A pochází z okolohvězdného prachu. Pozorování přístrojem MIRI zveřejněná v roce 2023 ukázala, že systém zahrnuje širokou vnitřní prachovou strukturu, prostřední pás, který tato data rozlišila poprvé, a úzký vnější pás obdobný Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě. Prostřední pás je od vnitřní části oddělen mezerou ve vzdálenosti přibližně 78 au a jeho orientace není shodná s orientací vnějšího pásu. Autoři studie uvedli, že strukturu pásů mohou gravitačně utvářet hypotetické planety; samotná stavba disku však jejich existenci nepotvrzuje.
Dne 13. listopadu 2008 byl oznámen objekt Fomalhaut b, zachycený Hubbleovým vesmírným dalekohledem ve viditelném světle. Byl tehdy vyložen jako první kandidát na exoplanetu přímo zobrazený ve viditelné oblasti spektra. Další snímky ale ukázaly, že objekt slábne a rozpíná se. Analýza publikovaná roku 2020 jej vysvětlila jako rozptylující se prachový oblak vytvořený srážkou dvou planetesimál, nikoli jako planetu. Pozorování JWST/NIRCam jej nezachytila ani v pásmech F356W a F444W; tato nedetekce je slučitelná s interpretací Fomalhautu b jako prachového oblaku vzniklého srážkou planetesimál.
Hubbleova pozorování zaznamenala v roce 2023 druhý bodový zdroj podobný původnímu Fomalhautu b. Studie publikovaná v časopise Science jej vyložila jako další prachový oblak vzniklý po srážce planetesimál.
U Fomalhautu B byla v roce 2019 navržena možná astrometrická stopa tělesa o hmotnosti (1,2+0,7−0,6)násobku hmotnosti Jupiteru. Dráha kandidáta byla určena jen velmi nejistě a jeho planetární povaha nebyla potvrzena.
Fomalhaut v kultuře Fomalhaut se objevuje v románu Rocannonův svět (1966) americké spisovatelky Ursuly K. Le Guinové. V příběhu kolem něj obíhá fiktivní planeta Rokanan.
Odkazy
Reference
Související články Fomalhaut b Seznam nejjasnějších hvězd Seznam nejbližších hvězd
Externí odkazy
Fomalhaut v databázi SIMBAD
Kategorie:Trojhvězdy Kategorie:Hvězdy hlavní posloupnosti třídy A Kategorie:Oranžoví trpaslíci Kategorie:Červení trpaslíci Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Jižní ryby Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu