Modra ( ) je město na jihozápadním Slovensku v okrese Pezinok. Město je jedním z center malokarpatského vinařství. Žije v něm obyvatel.
Historie Přesná doba vzniku Modry není známa. Počátky možného osídlení zdejší oblasti spadají do 9. století, do doby rozkvětu Velkomoravské říše. Po příchodu Maďarů do Panonie v 10. století se zdejší oblast stala součástí Uherského království. Za nejstarší hodnověrný písemný pramen, v němž lze nalézt zmínku o obci Modra, je třeba považovat listinu Bély IV. z roku 1256, v níž jsou uvedeny hranice pezinského katastru. Nejstarší vymezení katastrálního území Modry je známo z listiny krále Ladislava IV. z roku 1287.
Další písemné prameny pocházejí až z počátku 14. století, z období, kdy Modru vlastnil Matúš Čák Trenčanský. Do této doby spadá i první zmínka o modranském vinařství. Po smrti Matúše Čáka připadla Modra opět královské koruně. Proto ji mohl Ludvík I. coby poddanskou ves darovat někdy před rokem 1345 své matce Alžbětě Lokýtkovně a posléze jako věno své druhé manželce Alžbětě Bosenské, dceři bosenského bána Štěpána II. Kotromaniće. V roce 1361 obnovil Ludvík I. městu Modra jeho městská práva vydaná již dříve. V letech 1388–1436 vlastnil město polský šlechtický rod Štibořiců a následně rod Orságů z Guty (1437–1569). Poté, co vymřeli po meči, dostalo se město opět do majetku královské koruny. Z toho titulu mu v roce 1569 císař Maxmilián II. udělil privilegia svobodného města.
V roce 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města, čímž stoupl její význam. Proto byl v letech 1610 až 1646 vybudován systém opevnění s třemi bránami. Část opevnění a tzv. horní brána se zachovaly dodnes. V 17. a 18. století zaznamenalo město období největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Středoevropský význam získala od 18. do raného 20. století zdejší keramická výroba, fajáns s charakteristickou pestrobarevnou štětcovou malbou, stylově řazená k habánské keramice. Je zastoupena v mnoha českých a slovenských muzejních sbírkách a opěvuje ji například básník Jaroslav Seifert slovy Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti. Od roku 1883 se zde vyrábí tradiční modro-bílá keramika.
Svobodným královským městem Modra zůstala až do roku 1876, poté se Modra stala městem, jež řídil magistrát. V letech 1939–1949 byla Modra městem okresním.
Přírodní poměry Město se nachází na svazích Malých Karpat, asi třicet kilometrů severovýchodně od Bratislavy a cca 25 km západně od Trnavy, v nadmořské výšce asi 170 metrů. Dělí se na čtyři městské části: Modra, Kráľová, Harmónia a Piesok.
Ve správním území města leží přírodní rezervace Tisové skály.
Památky náhled|upright|Typická místní keramika
V roce 1991 bylo historické jádro města prohlášeno za památkovou zónu. Nejstarší církevní stavbou v Modře je gotický kostel Narození svatého Jana Křtitele budovaný v době od poloviny 14. do 17. století, který se nachází v dolní části náměstí. Ve střední části náměstí stojí římskokatolický kostel svatého Štěpána z roku 1876. Kaple z roku 1740 je zasvěcena Panně Marii Sněžné, kaple z roku 1873 svatému Michaelovi a kaple z roku 1876 svaté Maří Magdaléně.
Na několika místech se dochovaly části městského opevnění (hradby, bašta, Horní brána). Ve Vajanského ulici stojí Modranský sirotčinec.
Osobnosti František Pelegrin Hrdina (asi 1793–1866), český hudební skladatel působící na Slovensku Eduard Chmelár (* 1971), historik, občanský aktivista Ján Kalinčiak (1822–1871), básník Patrik Lančarič (* 1972), režisér a pedagog Heřman Landsfeld (1899–1986), moravský keramik, přezdívaný Poslední habán, působil ve zdejší keramické dílně. Ľudovít Štúr (1815–1856), spisovatel, jazykovědec a politik
Partnerská města Hustopeče, Česko Benátky nad Jizerou, Česko Overijse, Belgie Martres Tolosane, Francie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Modra na Youtube
Kategorie:Města v Bratislavském regionu Kategorie:Obce v okrese Pezinok Kategorie:Města na Slovensku