Mohelenská hadcová step je národní přírodní rezervace tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy nazývaným „Čertův ocas“. Leží nedaleko obce Mohelno v okrese Třebíč v místních lokalitách Mohelnská step na levém a Čertova hráz na pravém břehu. Rezervaci o rozloze 108,94 haDigitální registr ÚSOP, https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=249 spravuje AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy. Hadcová step patří k jedné z nejcennějších lokalit v České republice i v Evropě. Nadmořská výška zde kolísá od 260 m n. m. do 385 m n. m. Mohelenská step byla vyhlášena za chráněné území už 31. prosince 1933, a to kvůli rozmanitosti fauny a flory, kterou způsobuje hadcové podloží. Hadec neboli serpentinit je silně bazická tmavozelená či černozelená hornina dobře akumulující teplo. Hadce u Mohelna, Filip Kolář, katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Dostupné online Hadcové půdy jsou bohaté na hořčík, ale velmi chudé na živiny. V kombinaci s nedostatkem srážek má tento substrát nepříznivé účinky na mnoho druhů rostlin a způsobuje například nanismus.PLEVA, Viktor. Mohelno hadcová step: Státní přírodní rezervace. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1964, 11 s.
Na území stepi se nachází kriticky ohrožená podmrvka hadcová (Notholaena marantae), sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a ze živočichů kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius) a ještěrka zelená (Lacerta viridis). Bylo zde také zjištěno 91 ze 107 středoevropských druhů mravenců.
Charakteristika území náhled|vlevo|Step v podzimním období Území je tvořeno převážně hadcem. Místy se zde vyskytují granulity a jurské štěrky. Na tomto podloží vznikly hořečnaté rendziny, neutrální až slabě alkalické půdy s vysokým obsahem půdního vzduchu, který zapříčiňuje rychlejší vysychání země. Na svazích, kde působí eroze, prostupuje na povrch hadec ve formě sutí a skalisek.VESELÝ, Pavel. Mohelenská hadcová step: historie vzniku rezervace a jejího výzkumu. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 274 s. . Další půdní typy, které se zde objevují, jsou rankery nacházející se na sutích, luvizemě na návějových spraších a fluvizemě na nivních sedimentech.
Mohelenská step se kvůli rozdílné vegetaci, vzhledu a ekologickým předpokladům dělí na tři části: pastvinná step, skalní step a zalesněné stráně.
Na pastvinné stepi nacházející se na náhorní plošině bylo zjištěno ve 20. letech 20. století největší množství trpasličích forem rostlin (nanismů). Mikroklima je zde výrazně teplejší a sušší kvůli častějším větrům a silnějšímu oslunění. Tyto okolnosti způsobují rychlejší vysychání a po celý rok zde převládá sucho. Primárním porostem jsou trávy, kostřava ovčí (Festuca ovina), ostřice nízká (Carex humilis) a kavyl vláskovitý (Stipa capillata). Během roku tu můžeme spatřit dále křivatec žlutý (Gagea lutea) a diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum). Pozoruhodné jsou lišejníky, které v období sucha svinou své stélky do klubka, odpadnou a odvalí se na vyhovující místo, kde začnou znovu růst.
náhled|Návěstí NPR Mohelská hadcová step náhled|Řeka Jihlava – „Čertův ocas“
Druhou částí je tzv. skalní step. Mikroklima typické pro tuto oblast je dáno několika faktory. Hluboké údolí tvaru podkovy s jižní orientací, které je chráněno od severních a západních větrů, spolu s jednou z hlavních vlastností hadce, akumulací tepla, způsobuje, že na step dopadá několikanásobně více slunečního záření. V letních měsících to způsobuje ohřívání povrchu skal téměř o 25 °C více, než je teplota vzduchu, a také zimní měsíce jsou zde teplejší. Dohromady s rychlým vysycháním půd vzniká velmi suché mikroklima, které je zcela odlišné od klimatu okolí. Typickými rostlinami zde rostoucími jsou mahalebka obecná (Prunus mahaleb), mochna písečná (Potentilla arenaria), tařice horská (Alyssum montanum) aj.
Třetí a poslední částí jsou zalesněné stráně nalézající se na opačném břehu toku. Podloží této oblasti je převážně tvořeno rulami oproti jižně orientovaným svahům z hadců. Severní orientace svahů zapříčiňuje menší dopad slunečního záření, a tudíž je tato oblast chladnější a je pokryta souvislejším lesním porostem. Mikroklima oproti jiným částem stepi zde není tak extrémní a příliš se neliší od širšího okolí. Roste zde např. pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) a žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica), jež jsou typickou podhorní vegetací. Mohelno, hadcová step|náhled|vlevo Rozdílný geologický podklad, orientace a s ní související vegetační pokryv a členitost terénu společně vytvářejí na nepříliš rozsáhlém území jedinečný ekotop, který má zcela specifické vlastnosti, jež u nás nemají obdoby.
Biotopy Teplomilné doubravy, které byly pravděpodobnou přirozenou vegetací, se v dnešní době nacházejí pouze na jižních svazích v nižších polohách. V daném pokryvu navíc převažuje invazní borovice. Na náhorní plošině je tato pravděpodobná lesní vegetace vytlačena druhotnými porosty, především bylinami. I přes to, že novější rostliny nahrazují původní, velká část z nich jsou významné a chráněné.
Na skalní stepi se vyskytuje kromě zakrslých dřevin i vegetace asociace kostřava sivá–pryšec.
Na mírných svazích jižní až západní orientace roste společenstvo subpanonských stepních trávníků s dominancí ostřice nízké (Carex humilis), kavylu vláskovitého (Stypa capillata) a kostřavy walliské (Festuca valesiaca).Biomonitoring: Subpanonské stepní trávníky (T3.3A). AOPK ČR. Biomonitoring [online]. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=24&biotopID=123
Společenstvo úzkolistých suchých trávníků nacházející se na náhorní plošině a sousedních mírnějších svazích zastupuje např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), sleziník červený (Asplenium trichomanes) a mochna písečná (Potentilla arenaria).
Prudké skalnaté svahy různé orientace zastupuje asociace štěrbinové vegetace skal a drolin s dominancí metličky křivolaké (Avenella flexuosa), lipnice hajní (Poa nemoralis) a acidotolerantní kapradiny jako sleziníky (Asplenium sp.).
Pro střední části svahů převážně s jižní orientací je typická hadcová teplomilná doubrava s kručinkou chlupatou (Genista pilosa), dubohabřinami a na výslunných skalách acidofilními teplomilnými doubravami.Natura 2000 Evropsky významné lokality v ČR: Seznam lokalit. NATURA 2000. Natura 2000 Evropsky významné lokality v ČR [online]. [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000043179
Historie První podnět ke zřízení rezervace dal v roce 1914 prof. Josef Podpěra, ovšem překážkou byla tehdejší těžba hadce. Pozemky byly pronajaty podnikateli Blimmsriterovi a ten se jich odmítal vzdát. Až po dlouholetém správním řízení byla nájemní smlouva zrušena (1930). vlevo|Mohelenská hadcová step|náhled Zrušením smlouvy ovšem nezaniklo tzv. kutací právo. Po předložení hornického a botanického posudku dne 21. března 1933 bylo tedy ustanoveno ochranné pásmo. Po vypracování návrhu Rudolfem Dvořákem bylo vymezené území k 31. prosinci 1933 vyhlášeno chráněným územím. Další potíž činila stavba silnice Mohelno–Dukovany, která zasahovala do stepi. V tu chvíli bylo patrné, že řešením by bylo odkoupit pozemky od obce Mohelno. To se po řadě dalších problémů uskutečnilo, ale po skončení války nechtěli Mohelenští uznat smlouvu z roku 1944 a požadovali za step lesy. Po dvou kolech jednání iniciovaných Viktorem Plevou došlo k vyhlášení rezervace dne 11. prosince 1952. Při tomto jednání se také stanovily další podmínky ochrany rezervace Mohelenská hadcová step. Za státní přírodní rezervaci byla oblast vyhlášena 29. listopadu 1988 nařízením ministerstva kultury ČSR. Posledním významným rokem byl rok 2005, kdy byla step zařazena mezi oblasti soustavy Natura 2000, tedy do tzv. evropsky významných lokalit (kód C20613325).V roce 2012 byla NPR znovu vyhlášena ve stávající rozloze.
Flora náhled|Starček roketolistý (Senecio erucifolius) Mohelenská step se nachází na rozhraní dvou fytogeografických oblastí – samotná step spadá do termofytika a oblast ji obklopující do mezofytika. Právě tato skutečnost se podílí na druhové pestrosti.Jak se rostliny přizpůsobují toxickým půdám, Pavla Hubálková Dostupné online Na stepi byly některé druhy rostlin objeveny a popsány poprvé, takže je toto území pro ně klasickou lokalitou, jedná se o mech Aporella moravica, trávu ovsíř luční (Avenula pratensis) a o trstnatou bylinu trávničku obecnou (Armeria vulgaris). Trávnička se řadí k silně ohroženým druhům flóry ČR a řada lokalit, kde se nachází, je chráněná. Za zmínku stojí také významné tamější lišejníky Lecanora serpentinicola a Caloplaca dvorakii. Lidskou činností sem bylo zavlečeno i několik nepůvodních druhů jako borovice černá (Pinus nigra) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia).
K dominantním dřevinám se řadí borovice lesní, poddruh borovice hákovitá (Pinus sylvestris var. hamata) nalézající se primárně na Krymu. Mezi borovicemi je možné zahlédnout ostrůvky s dubem zimním (Quercus petraea), který pravděpodobně v historii převažoval. Teplomilné keře jsou zde také časté, a to především mahalebka obecná (Prunus mahaleb), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a jalovec obecný (Juniperus communis). náhled|vlevo|Kavyl vláskovitý (Stipa capillata)
Na různých částech území se nacházejí i různé druhy rostlin. Na prudkých svazích skalní stepi s jižní orientací se na jaře vytváří souvislý žlutý povlak kručinky chlupaté (Genista pilosa) a mochny písečné (Potentilla arenaria). V létě zde pak převažuje porost česneku žlutého (Allium flavum) a hvězdnice zlatovlásku (Galatella linosyris). Velkou část jara a léta zde kvetou především kavyly a kostřavy.
Na další části, pastvinné stepi, bylo objeveno nejvíce nanismů, které se na skalní stepi prakticky nenachází. Z rostlin zde převládá porost kostřav a ostřic.
Jednou z nejznámějších charakteristik je nanismus rostlin (zakrslé formy). Tento jev je především spojen s malým množstvím živin v půdě, klimatickými podmínkami jako suchý vzduch a velké množství světla. Díky těmto předpokladům dosahují některé rostliny pouze 1/10 až 1/20 svého běžného vzrůstu. Nanismus není ovšem dědičný, semena jsou plnohodnotná a při zasazení do úrodných půd vyrostou rostliny s jejich běžnou velikostí. Největší počet zakrslých forem zde objevil prof. Rudolf Dvořák, a to přes 300. Jedním z nanismů je mák vlčí (Papaver rhoeas), který běžně dorůstá do výšky 25–90 cm, ale na stepi jsou máky nevětvené, s přisedlými a úzkými (2–3 mm) lístky nepřesahujícími délku 1 cm. Jiným příkladem může být bodlák nicí (Carduus nutans), tužebník obecný (Filipendula vulgaris) a hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae).DVOŘÁK, Rudolf. Mohelno: soubor prací, věnovaných studiu významné památky přírodní = Un recueil des travaux, consacrés à l’étude d’un remarquable monument naturel. Nanismy (trpasličí formy rostlinné) = Nanismi plantarum in stepposis ad substratum serpentinaceum prope Mohelno in Moravia / Rudolf Dvořák ; red. Josef Podpěra. Brno: Svaz pro ochranu přírody a domoviny zemi Moravskoslezské, 1935, 152 s. náhled|Bojínek tuhý (Phleum phleoides) Další význam má výskyt tzv. serpentinofytů, rostlin vázaných na hadcové podloží. Jedná se o sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) a především podmrvku hadcovou (Notholaena marantae). Mohelenská step je pro tuto drobnou kapradinku nejsevernější doložené místo výskytu. Nejblíže se nachází o několik set kilometrů dále v Rakousku.
Na stepi ji poprvé v roce 1858 nalezl botanik Carl Roemer (1818–1891). Tehdy si její přítomnost vyložil jako relikt z období třetihor. Dle nových názorů botaniků se zde podmrvka hadcová objevila až později v některé době meziledové.