Bloomova taxonomie (též taxonomie výchovných cílů) je teorie o cílech vzdělávání, kterou představil Benjamin Bloom v roce 1956. Teorie vymezuje strukturu cílů vzdělávání a jejich vztah k různým úrovním myšlení. Jedná se o jednu z nejdůležitějších pedagogických teorií a ovlivňuje plánování výuky a kurikula. Bloomova taxonomie je významná především pro způsob, jakým naznačuje konkretizaci a operacionalizaci cílů vzdělávání (definuje specifické a měřitelné cíle).
Původní Bloomova taxonomie (50. a 60. léta) Kognitivní okruh V původní publikaci najdeme v kognitivní doméně tyto definice (postup od jednoduchých po složitější úrovně):
znalost (knowledge) zahrnuje chování a testové situace, kdy se zdůrazňuje zapamatování představ, učiva nebo jevů, a to buď rozpoznáním nebo vyvoláním z paměti pochopení/porozumění (comprehension) zahrnuje vzdělávací cíle, chování nebo odpovědi, které představují pochopení/porozumění doslovného sdělení v rámci komunikace aplikace/použití (application) použití osvojené informace, konceptu nebo metody v jiné situaci k řešení problému analýza (analysis) zdůrazňuje rozbor učiva na jeho základní části/složky a odhalení vztahů mezi jeho částmi a pochopení způsobů, jak jsou tyto části/složky uspořádané syntéza (synthesis) je skládání složek a částí tak, aby tvořily celek. Ty se kombinují tak, aby vytvořily uspořádání (pattern) nebo strukturu, která předtím nebyla zřejmá/jasná hodnocení (evaluation) je uvažování ve vztahu k nějakému záměru hodnotit, jako jsou představy, práce, řešení, metody, učivo atd. Používají se kritéria a standardy hodnocení rozsahu.
Myšlenkové/kognitivní operace a tím i vzdělávací cíle vyšších úrovní jsou řazeny podle zvětšující se náročnosti a jsou podmíněny zvládnutím úrovní předchozích. Nezvládnutí jedné úrovně obvykle zakládá problémy při dosahování úrovní vyšších. Kromě kognitivního okruhu byly později popsány také vzdělávací cíle ve dvou dalších okruzích vzdělávacích cílů.
Afektivní okruh Navržený spolu s Bloomovým spolupracovníkem D. R. Krathwolem se zaměřuje na emoční/pocitové a subjektivní poznávání. Afektivní cíle jsou tedy takové, které se vztahují k postojům a hodnotám žáků.
Senzomotorický okruh Dovednosti v senzomotorickém okruhu popisují schopnosti fyzicky manipulovat s nástroji. Bloom a jeho kolegové nikdy nevytvořili podkategorie pro dovednosti v senzomotorické okruhu.
Revidovaná Bloomova taxonomie Na konci 90. let byla Bloomova taxonomie významně revidována. Této revize se ujal tým pod vedením D. R. Krathwola. Ti přepracovali a vytvořil novou taxonomii vzdělávacích cílů s dvěma rozměry: znalostní a kognitivní procesy. J. Hudecová uvádí hned několik důvodů, proč k revizi došlo.
Brzy po vydání Bloomovy příručky se objevily hlasy lidí, kteří upozorňovali na problémy, které Bloomova taxonomie nedokázala dobře řešit. Bloom a jeho kolegové si však nikdy nedělali nárok na to, že jejich taxonomie je úplná, a považovali ji za něco, co se bude dále vylepšovat a doplňovat. V behaviorální psychologii, o kterou se Bloom opíral, byly díky jejímu vývoji překonány některé závěry. Přes změny, které nastaly ve vzdělávání, se ukázalo, že základní myšlenka taxonomie cílů je stále platná, a že ji stále více vyspělých vzdělávacích systémů používá. To proto, že je přijata myšlenka, že je důležité rozdělit vzdělávací cíle, aby se s nimi mohlo zacházet smysluplně.
I když hierarchické uspořádání taxonomie zůstává zachováno, postup od nejjednoduššího k nejsložitějšímu není nutný. Zejména při jednotlivých aktivitách v hodinách může dojít k prolínání, při kterém je hierarchie porušena (například žák může hodnotit, aniž by aplikoval). V celkovém průběhu kurzu by však měly být přítomny všechny dimenze taxonomie. Mezi prvními, kdo o této taxonomii referoval v Česku, byla J. Hudecová, která přeložila také níže uvedenou matrici. +DIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESUZNALOSTNÍ DIMENZE1. ZAPAMATOVAT2. ROZUMĚT3. APLIKOVAT4. ANALYZOVAT5. HODNOTIT6. TVOŘITA. Znalost faktů (faktuální znalost)B. Konceptuální znalostC. Procedurální znalostD. Metakognitivní znalost
Dimenze poznání (knowledge) Autoři revidované Bloomovy taxonomie rozlišují čtyři typy poznání. +Faktuálnízákladní znalosti, které si musí student osvojit pomocí disciplíny nebo řešením problémůznalost terminologie, technické symboly, notyKonceptuálnívzájemné vztahy mezi základními prvky v rámci větší struktury, díky kterým fungují dohromadyznalost klasifikací a kategorií, Pythagorův teorém, fáze geologického vývoje zeměProcedurálníjak něco udělat, metody dotazování a kritéria pro použití dovednosti, algoritmy, techniky a metodyznalost oborově specifických dovedností a algoritmů, znalost kritérií pro určení vhodných postupů, dovednosti používané při malování vodovými barvamiMetakognitivníznalost kognice obecně stejně jako uvědomění a znalost vlastního poznánístrategické znalosti, znalosti kognitivních úkolů jako je kontextuální pochopení, sebepoznání
Dimenze kognitivních procesů (cognitive process) +Zapamatovatuložení a vybavení znalosti z dlouhodobé pamětipoznávání a rozpoznávání, vybavováníRozumětkonstruování významu na základě získaných sdělení včetně ústního, písemného nebo grafického vyjádřeníinterpretace, doložení příkladem, klasifikace, sumarizování, usuzování, porovnávání, vysvětlováníAplikovatvyužití postupu nebo struktury v různých situacíchvykonávání, zavádění (implementace)Analyzovatrozložení materiálu na části a určení, jaký je vzájemný vztah částí vztahují a v jakém jsou vztahu k celkové struktuře nebo účelurozlišování, uspořádání, přisuzováníHodnotitposouzení podle daných kritérií a standardůkontrolování, kritizováníTvořitvytváření nových soudržných celků z jednotlivých prvků, reorganizace prvků do nového znaku nebo strukturyvytváření, plánování, tvorba
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Didaktika