náhled|Přehled obecních znaků okresu Plzeň-sever náhled|Centrum okresního města Okres Plzeň-sever (zvaný též Severní Plzeňsko) se nachází v západních Čechách, v severní části Plzeňského kraje, severně a západně od Plzně. Ta bývala sídlem tohoto okresu, ačkoliv nikdy nebyla jeho součástí.
Rozlohou i počtem obyvatel je okres Plzeň-sever třetí největší v kraji. Hustota zalidnění je v rámci kraje i republiky podprůměrná, což je však způsobeno zejména tím, že přirozené středisko regionu je z okresu vyčleněno. Včetně Plzně by zalidnění tohoto celku bylo naopak nadprůměrné.
V rámci kraje sousedí s okresy Plzeň-město a Plzeň-jih (na jihu), Rokycany (na východě) a Tachov (na západě). Severovýchodní hranici má okres společnou se Středočeským krajem, okresem Rakovník. Na severu území má krátký, asi čtrnáctikilometrový úsek hranice s Ústeckým krajem, okresem Louny, a na severozápadě hraničí s Karlovarským krajem, okresem Karlovy Vary a Cheb. Jako jeden z mála českých okresů tak sousedí se třemi různými kraji. Nejdelší hranici (45 km) má severní Plzeňsko s tachovským okresem.
Od reformy veřejné správy, která vstoupila v platnost 1. ledna 2003 je území okresu tvořeno dvěma správními obvody obcí s rozšířenou působností – Nýřany a Kralovice. Správní obvod Nýřany je tvořen i velkým množstvím obcí, které mají podstatně výhodnější spojení s Plzní než právě s Nýřany. Tyto obce ale nebyly zařazeny do správního obvodu obce s rozšířenou působností Plzeň, a proto bylo přímo v Plzni v objektech bývalého okresního úřadu otevřeno detašované pracoviště městského úřadu Nýřany.
Správní členění Okres Plzeň-sever se skládá ze dvou správních obvodů ORP, v nichž se nachází dalších pět obcí s POÚ. +stav k 31. 12. 2023ORPPOÚrozloha (km²)poč. obyv.hustota obyv./km²poč. obcíKraloviceKralovice288,09 91534,425Manětín211,92 95513,96Plasy159,410 13263,613NýřanyMěsto Touškov187,811 12359,215Nýřany127,525 289198,313Třemošná140,619 176136,415Všeruby171,74 83128,111 náhled|Pohled na město Plasy s cisterciáckým klášterem.
Vývoj územní struktury Vývoj hranic okresu vlevo|náhled|Mapa Plzeňského kraje s vyznačeným okresem Plzeň-sever Okres vznikl v červenci 1960 sloučením obcí ze severní, severozápadní a severovýchodní části dosavadního okresu Plzeň, většiny obcí okresů Plasy, a některých obcí z okresů Stod, Stříbro, Toužim a Podbořany. K datu vzniku tvořilo okres 122 obcí a okres měl rozlohu 1377 km². náhled|Barokní zámek v Manětíně. K první změně okresní hranice došlo v roce 1962, kdy byla obec Sulislav přeřazena do okresu Tachov, v roce 1964 byla do karlovarského okresu logicky připojena obec Chyše, od Plzně vzdálená přes 50 km. V roce 1976 byla po připojení k Plzni provedena delimitace obcí Křimice, Radčice a Červený Hrádek do okresu Plzeň-město. O 27 let později, v roce 2003, byly k Plzni připojeny také Malesice. Největší změna okresní hranice nastala v roce 2007, kdy byly v souvislosti se sjednocováním hranic správních obvodů a okresů přeřazeny obce Kyšice, Dýšina a Chrást do okresu Plzeň-město.
Zaniklá sídla Ve 20. století zaniklo na území okresu Plzeň-sever několik obcí a osad. Lze je dělit do dvou skupin: sídla zaniklá vlivem poválečného odsunu německých obyvatel a sídla zaniklá vlivem výstavby vodní nádrže Hracholusky. Přestože se severní Plzeňsko nachází již relativně ve vnitrozemí, bývalo zejména v severozápadní části obydleno převážně německým obyvatelstvem. Po odsunu v l. 1945–1946 se tak velké množství sídel vylidnilo a některá z nich se nepodařilo dosídlit ani částečně. Tato často odlehlá sídla později chátrala, až zcela zanikla. Jedná se konkrétně o obce a osady Balková (nedaleko Tisu u Blatna, 89 obyv. v r. 1921), Ovčí Hora (20 obyv. v r. 1921), Račín (nedaleko Trhomného, až 127 obyv., dodnes se zachovala jedna budova) a Umíř. Vodní nádrž Hracholusky byla postavena na řece Mži v l. 1959–1964. Na území severního Plzeňska byly zatopeny vesnice Dolany a Těchoděly. Likvidace proběhla mezi roky 1962 a 1964. náhled|Hrázděné domy na náměstí v Úterý
Vývoj počtu obyvatel a obcí Rok 1869 1930 1961 1970 1980 1991 2001 20112019 Počet obcí - - 122 106 72 85 102 98Úbytek 4 obcí do okresu Plzeň-město.98 Počet obyvatel 73 194 99 247 78 583 75 007 74 738 72 500 73 215 74 94079 979
Přírodní podmínky
Struktura povrchu Nadmořská výška území okresu se převážně pohybuje mezi 400 – 600 m a zvyšuje se postupně směrem k severu. Jižní část okresu je tvořena relativně nízko položenou Plzeňskou pánví (kolem 400 m). Severně od Města Touškov se již začíná zvedat Plzeňská pahorkatina, jejíž vrcholy v nejvyšších partiích přesahují 600 m. Východní hranice okresu je tvořena relativně hlubokým údolím Berounky, v němž také najdeme nejníže položený bod území (305 m). Severozápadní oblasti okresu jsou položené naopak nejvýše. Plzeňská pahorkatina tam již přechází v Tepelskou vrchovinu. Právě v této oblasti se nedaleko Úterý, na hranici s okresem Cheb, nachází nejvyšší bod okresu – Stěnský vrch (762 m).
Nejvýše položenou obcí okresu je Bezvěrov (675 m). U nedaleké osady Krašov najdeme významný televizní vysílač pro celou oblast západních Čech, který byl záměrně poškozen v prvních dnech srpnové okupace v roce 1968. náhled|Proboštství v Mariánské Týnici u Kralovic. Naopak nejníže položenou obcí jsou Nadryby (316 m) na řece Berounce.
Vodstvo Celý okres je odvodňován řekou Berounkou (resp. Mží) a jejími přítoky. Pro severní Plzeňsko má největší význam řeka Střela pramenící u Toužimi v Tepelské vrchovině. Na území okresu vstupuje hlubokým kaňonem u Rabštejna nad Střelou, protéká městem Plasy, stáčí se na východ a u Liblína ústí zleva do Berounky. Jejími významnějšími přítoky jsou například Manětínský nebo Kralovický potok. náhled|Hrad Krašov tyčící se nad řekou Berounkou nedaleko Bohů Řeka Mže vstupuje do okresu v jeho západní části ve vodní nádrži Hracholusky. V jedné z jejích zátok přijímá zleva Úterský potok tvořící přirozenou hranici okresů Plzeň-sever a Tachov. V Plzni po soutoku se všemi tamními řekami se z ní stává Berounka, která se opět objevuje na území okresu a tvoří hranici s okresem Rokycany. U Kaceřova se do ní zleva vlévá potok Třemošná přitékající z oblasti Plzeňské pahorkatiny (od Všerub a Třemošné). U Liblína následuje již zmíněný soutok se Střelou. Po dalších 20 km, na samé východní výspě okresu se do Berounky nedaleko Zvíkovce zleva vlévá potok Javornice, přitékající od Kožlan, který tvoří přirozenou hranici okresů Plzeň-sever a Rakovník.
Nejrozsáhlejší vodní plochou okresu je vodní nádrž Hracholusky (cca 470 ha), z čehož přibližně polovina leží již v okrese Tachov. Nádrž má zejména rekreační využití.
Velmi pozoruhodná jsou dvě jezera okresu: Odlezelské a Hromnické. Odlezelské jezero vzniklo teprve v roce 1872 vlivem sesuvu půdy, který přehradil rozvodněný Mladotický potok. K sesuvu došlo jednak kvůli vytrvalým dešťům, a jednak také kvůli snížení stability svahu způsobeného výstavbou zářezu železniční trati Plzeň-Žatec. Hromnické jezírko vzniklo závalem odvodňovací štoly v původním břidličném lomu. Vlivem zdejší původní výroby kyseliny sírové z břidlice má jezírko dodnes načervenalou barvu a voda v něm je zcela bez života.
Nerostné bohatství
Severní Plzeňsko je relativně bohaté na nerostné suroviny. Nejvýznamnější surovinou je kaolín, který se dodnes těží v okolí Kaznějova. Používá se zejména k výrobě užitkové keramiky, obkladaček a žáruvzdorných výrobků. Závody na zpracování této suroviny najdeme zejména v nedaleké Horní Bříze. U Žihle a Kožlan se vyskytují cihlářské hlíny. Dnes již většinou vytěžená ložiska černého uhlí se nacházela v Plzeňské pánvi, v okolí města Nýřany, které se díky těžbě stalo průmyslovým střediskem. náhled|Pňovanský železniční most, po kterém překonává železniční trať Pňovany-Bezdružice vodní nádrž Hracholusky Hospodářství okresu
Okres Plzeň-sever se řadí mezi průmyslově-zemědělské oblasti. Průmyslová výroba je soustředěna zejména do blízkosti Plzně, zatímco největší zemědělské podniky mají svá sídla spíše v centrálních nebo periferních částech okresu. Z hlediska míry nezaměstnanosti je dlouhodobě nejhorší situace na odlehlém severozápadním okraji okresu, kde leží Úterý, Bezvěrov nebo Nečtiny. Relativně nejméně nezaměstnaných je naopak v obcích v bezprostřední blízkosti Plzně.
Průmysl náhled|Nejmladším jezerem v Česku je Odlezelské jezero, vzniklé až v roce 1872 I po roce 1989 zůstala nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím okresu výroba keramiky, která byla ale oproti předchozímu stavu omezena a rozdrobena do většího množství podniků. Část výroby zaniklých ZKZ Horní Bříza převzal koncern Lasselsberger, technickou a žáruvzdornou keramiku ale vyrábějí v Horní Bříze například také firmy VUK nebo HOB CerTec.
Nové průmyslové závody vznikly v posledních 10 letech při novém úseku dálnice D5 u Nýřan. Jedná se zejména o firmy vyrábějící elektrotechnická a elektronická zařízení – např. DIOSS nebo ZIEGLER Automobiltechnik. V Heřmanově Huti sídlí sklárny vyrábějící užitkové i nápojové sklo. Zemědělství V okrese je cca 671 km² zemědělské půdy, z toho přes 80 % tvoří orná půda.
Rostlinná výroba okresu se orientuje zejména na pěstování kukuřice, pšenice, ječmene a řepky.
Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu, prasat a drůbeže.
Největší statek na okrese sídlí v Úněšově a zabývá se výrobou a zpracováním masa a konzervací brambor. Další velké zemědělské podniky najdeme v Kralovicích, Kožlanech, Hromnicích a Žihli. náhled|Viklan v žulovém skalním městě nedaleko Tisu u Blatna Doprava
Silniční doprava
Silniční síť okresu měří celkem 897 km, z toho 19 km dálnic, 82 km silnic I. třídy, 266 km silnic II. třídy a 530 km silnic III. třídy.
Dálnice D5 Praha-Plzeň-Rozvadov prochází jihozápadní částí okresu u Nýřan. V celém úseku Plzeň-Rozvadov byla otevřena 6. listopadu 1997. Na severním Plzeňsku jsou z dálnice tři sjezdy: Plzeň západ, Nýřany a Heřmanova Huť. Přibližně 8 km severně od její trasy je s dálnicí rovnoběžná původní hlavní silnice, která je dnes vedena jako silnice II/605.
Z Plzně vycházejí hvězdicovitě 3 silnice I. třídy. Silnice I/26 směřuje na Domažlice a území okresu se dotýká jen v obcích Zbůch a Líně. Silnice I/20 stoupá z Plzně severozápadním směrem na Všeruby, Úněšov, Bezvěrov, Toužim a Karlovy Vary. Silnice I/27 vychází z Plzně přímo na sever směrem na Třemošnou, Plasy, Kralovice a dále na Žatec a Most.
Silnice II. třídy jsou II/180, II/193, II/201, II/203, II/204, II/205, II/206, II/210, II/229, II/230, II/231, II/232, II/233 a II/605.
Železniční doprava
Severním Plzeňskem procházejí tři celostátní a tři regionální dráhy.
Nejvýznamnější železniční drahou je Trať 170 Praha-Plzeň-Cheb. Na území okresu je vedena mezi stanicemi Vochov a Pňovany (18 km). Je elektrizovaná a dvoukolejná. Ve stanici Pňovany vychází z hlavní tratě lokálka Pňovany-Bezdružice, která má ale pouze regionální význam. náhled|Nejmenší české historické město Rabštejn nad Střelou. Druhou významnou železnicí je Trať 180 Plzeň-Domažlice. Přestože je jen jednokolejná a bez elektrického provozu, jsou po ní vedeny i mezinárodní rychlíky do Mnichova. Na území okresu je mezi stanicemi Vejprnice a Zbůch (13 km). Ze stanice Nýřany vychází desetikilometrová lokálka do Heřmanovy Huti.
Oblast okresu severně od Plzně obsluhuje Trať 160 Plzeň-Žatec, která vede okresem mezi stanicemi Třemošná a Pastuchovice (48 km). Také po této trati jsou vedeny i rychlíky, ale ani tato trať není dvoukolejná ani elektrizovaná. Nejvýznamnější stanice na jejím úseku jsou Třemošná, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice a Žihle. Z Mladotic vycházela dříve lokálka do Rakovníka, na níž byl ale asi v roce 1997 pro špatný technický stav přerušen provoz v úseku Mladotice – Čistá. Později byl provoz obnoven pouze v úseku Rakovník – Čistá – Kralovice.
Integrovaná doprava Plzeňského kraje Celé území okresu Plzeň-sever je obsluhováno železničními a autobusovými linkami Integrované dopravy Plzeňského kraje.
Cestovní ruch