Hans Zdražila (* 3. října 1941 Velká Ostrava) je bývalý československý a český vzpěrač, olympijský vítěz z roku 1964.
Osobní život Během působení v Praze v Rudé Hvězdě, žil u rodičů své manželky Jarmily v pražské Bubenči. Byl zaměstnán ve vozovém parku Ministerstva vnitra v Radlicích jako automechanik.Československý sport 13.1.1966 str. 3 Manželka ho oslovovala "Jendo". V roce 1964 bylo manželství bezdětné.Československý sport 15.10.1964 str. 2
Narození potomka očekával v únoru 1966. Po narození dcery Pavlíny se s manželkou přestěhoval do Ostravy. V roce 1967 dostal výuční list v oboru automechanik. Pracoval jako mechanik v OKD Bastro (Báňské strojírny n.p.) v Radvanicích.Československý sport 25.8.1967 str. 2 Později na šachtě.
Na jeho osobní život měla silný vliv jeho maminka.Stadion č.17/1964 str. 15
Byl silný kuřák, kouřil i během závodu mezi jednotlivými pokusy. Cigareta mu pomáhala se uklidnit.Šupich, Z.: Zátopek a ti druzí, Olympia, 1986 str. 107
Měl slabost pro dobrou kuchyni. V olympijské výpravě měl pověst největšího jedlíka.Československý sport 7.10.1968 str. 1
Jeho zálibou je rybaření.
Sportovní kariéra V mládí se věnoval atletice – sprintům a skokům a když dostal z kraje roku 1955 kolo i cyklistice. Jeho další sportovní směrování však ovlivnil dokument z olympijských her v Melbourne v roce 1956, kde viděl poprvé v akci vzpěrače. Zidealizoval si především Tommyho Kona ze Spojených států. Učil se valcířem ve Vítkovických železárnách a navykl si práci s těžkými plechy a profily různých tvarů. S kamarádem Mirkem Drozdem si vyrobili činku, se kterou zkoušeli poprvé vzpírat. V březnu 1957 se dostal do sokolovny v Moravské Ostravě, kde byla vzpírárna Baníku Ostrava. Neměl ideální parametry vzpěrače. Byl útlý v hrudi a měl dlouhé tenké paže. Trenéra otce Konvičku však zaujaly jeho od přírody silné nohy a proto mu dal šanci. V roce 1959 poprvé překonal v trojboji 300 kg a ke konci roku se zlepšil ve své váhové kategorii na 375 kg.
V květnu 1960 poprvé zvítězil na mistrovství republiky mužů a dostal pozvánku do reprezentace vedené Václavem Peterkou. V červenci 1960 poprvé v soutěži družstev Československo vs. Polsko. Trenérovi však zatajil bolest v pravém koleni, aby ho náhodou nevyřadil. V kategorii do 75 kg utrpěl při trhu zranění kolene a přišel o možnost bojovat o nominaci na olympijské hry v Římě.Československý sport 19.7.1960 str. 4 Zranění menisku a vazů v koleni se ukázalo jako vážnější a k vrcholové přípravě za vrátil až po půl roce.Československý sport 1.3.1961 str. 3 Mezitím ještě v roce 1960 dostal povolávací rozkaz do Prahy do sportovní roty při oddílu Rudá Hvězda. V Rudé Hvězdě v budově karlínské sokolovny se připravoval pod vedením Pavla Zradičky. V Praze si našel vážný vztah a po skončení povinné vojenské služby v roce 1962 se rozhodl v Rudé Hvězdě zůstat. Ještě v roce 1961 několikrát překonal vlastní československý rekord, na zářijové mistrovství světa a Evropy do Vídně ho však trenér Peterka nevzal. S Peterkou měl rozpory ve způsobu trénování. Peterka jako tehdy každý reprezentační trenér vyžadoval dochvilnost, správnou životosprávu, trénink podle rozvrhu pro všechny členy reprezentace stejný. Zdražila si rád trénink určoval sám. Do vzpírárny chodil cvičit, kdy uznal za vhodné a to byl kámen úrazu se všemi jeho pozdějšími trenéry. Tolerována, ale také už tehdy kritizovaná byla u sportovců závislost na nikotinu.
V roce 1962 pokračoval v překonávání vlastních československých rekordů, dařilo se mu i pravidelně shazovat do své silnější kategorie do 75 kg. Start na svém prvním mistrovství světa a Evropy v maďarské Budapešti si již ujít nenechal. Po tahu tradičně na své soupeře ztrácel, výborným trhem a nadhozem však ztrátu na první desítku postupně snižoval a výkonem 397,5 kg ve trojboji obsadil v soutěži mistrovství světa konečné 8. místo. Nadhoz dokonce vyhrál nejlepším výkonem a ve třetím pokusu poprvé útočil na překonání světového rekordu. Činku se 171,5 kg však prozatím nevyrazil.Československý sport 19.9.1962 str. 4
V roce 1963 se mělo zářijové mistrovství světa a Evropy pořádat v Praze, ale v dubnu se pořádání organizátoři vzdali kvůli kolizi soutěže s I. ČSSH.Československý sport 4.4.1963 str. 2 V únoru 1963 na soutěži o "Pohár československého sportu" v tělocvičně na Malé Straně zlepšil ve váze 75 kg dvakrát světový rekord v nadhozu. Ve druhém pokusu vzepřel 171,5 kg čímž překonal o 0,5 kg dva roky staré maximum sovětského Rusa Alexandra Kurynova. Ve třetím pokusu potom vylepšil světové maximum o další kilogram na 172,5 kg.Československý sport 26.2.1963 V březnu na Velké ceně Moskvy zlepšil světový rekord v nadhozu potřetí na 173,5 kg. Zářijové mistrovství světa a Evropy pořádal za Prahu švédský Stockholm.Československý sport 12.9.1963 Před turnajem musel k zubaři se zánětem dásní. Přes tyto komplikace se mu podařilo shodit do své váhové kategorie, ale v první disciplíně tahu výrazně ztratil – na vítěze 20 kg. Po výborném trhu, který vyhrál výkonem 132,5 kg se po dvojboji dělil o třetí místo. Před nadhozem bylo zřejmé, že ztrátu v trojboji na dva vedoucí závodníky Alexandra Kurynova a Maďara Miháje Huszku může smazat pouze v případě, že by jeden z nich nezvedl základní váhu. Oba však úspěšně založili a zbyl mu pouze souboj o třetí místo. V prvním pokusu založil na 165 kg a měl jistou bronzovou medaili v trojboji. Postupnou váhu 167,5 kg vynechal. Na vyšší váhu 170 kg mu zbyl jediný soupeř Japonec Hiroši Jamazaki. Jamazaki činku vzepřel, Zdražila překvapivě nikoliv. Třetí pokus na 170 kg proto takticky vynechal. Postupovalo se na váhu světového rekordu 174 kg. Druhé místo v trojboji nebylo v jeho silách, musel by zvednou váhu +180 kg. Světový rekord ten den nebyl v silách ani jeho ani Japonce Jamazakiho. V nadhozu obsadil až 5. místo a celkově skončil s výkonem 422,5 kg třetí. Když se ho novináři ptali proč neuspěl na váze 170 kg odvětil, možná poprvé veřejně do novin, svoji oblíbenou hlášku „vychladl jsem“.Československý sport 20.9.1963 Po mistrovství světa vedení svazu vzpírání v čele s Bedřichem Poulou nečekané sáhlo k výměně reprezentačního trenéra, Václava Peterku nahradil Antonín Drešl.Československý sport 17.04.1969 str. 2 V zákulisí se šuškalo, že za tím stojí špatná komunikace (nekomunikace) mezi Zdražilou a Peterkou.Kožík, Hořeck: Zlato, stříbro, bronz; Olympia, 1969
Letní olympijské hry 1964 Olympijský rok 1964 pro něho začal motivační zprávou – 15. ledna Viktor Kurencov vylepšil jeho světový rekord v nadhozu na 175 kg.Československý sport 16.01.1964 str. 2 Koncem června v přímé konfrontaci s Kurencovem na mistrovství Evropy v Moskvě s ním prohrál v trojboji o 20 kg.Československý sport 30.6.1964 str. 1 Začátkem září na mezinárodním turnaji v polském Gdaňsku sice před turnajem shodil do své váhové kategorie do 75 kg a v závodě vzepřel v nadhozu 177,5 kg (světový rekord), ale podle pravidel držení světového rekordu musel na převážení. Váha ukázala 400 gramů nadváhu a světový rekord mu nebyl uznán. Zajímavostí je, že jako československý rekord uznán byl.Československý sport 3.9.1964 str. 3 Na olympijské hry v Tokiu odjížděl 13 dní před závodem s osobním výkonem 442,5 kg v trojboji a s reálnou šancí bojovat o zlatou olympijskou medaili. V letadle na trase Praha–Phnompenh-Hongkong-Tokio se s trenérem Antonínem Drešlem vsadil o drahý svetr, že získá zlatou olympijskou medaili. Drešl ho tím psychicky ujišťoval, že mu věří. Po příletu dělala Drešlovi starosti jeho hmotnost – navážil 79 kg. Při shazovaní odpověděl na novinářskou otázku co pro něho znamená vzpírání? stručně: "Dřina a hlad!". Zásadním zjištěním při tréninku bylo, že tyč činky byla velmi poddajná a při samotné soutěži hrála později důležitou roli. Trenér Drešl mu tedy tloukal do hlavy aby činku nezvedal příliš rychle jinak mu zpětným rázem spadne. Pokud by činku zvedl prudce činka by ho svou pružnosti srážela k zemi. To také znamenalo zpomalovat podřep. Celé hodiny tak trávil ve vzpírárně aby si na novou činku (techniku) zvykl. Novinář Antonín Jelínek ve své knize Olympijské Tokio poznamenal "Nevěřil tedy Hans Zdražila ve svou zlatou? A proč ten až nelidský tvrdý trénink ještě v Tokiu? Zastihl jsem ho několikrát v tréninkové hale. Pracoval jako havarijní jeřáb."Jelínek V.: Olympijské Tokio, Olympiad 1965, str. 42 14. října ve dvě hodiny ráno středoevropského času v hale Šibuja nastoupil do soutěže v kategorii do 75 kg. V tahu, ve své nejslabší disciplíně, vyrovnal ve druhém pokusu vlastní český rekord výkonem 130 kg. Ve třetím, závěrečném pokusu však 135 kg odolalo a po první disciplíně se dělil s dalšími pěti vzpěrači o šesté místo. V trhu zvedl bez zaváhání první pokus na 130 kg a druhý pokud na 135 kg. Na poslední třetí pokus zůstal v soutěži poslední a přehledem zvedl i 137,5 kg. Jeho největší soupeř sovětský Rus Viktor Kurencov neměl svůj den a po druhé disciplíně byl Zdražila před ním v dvojboji o 2,5 kg. V čele byl Japonec Masuši Óuči s náskokem 7,5 kg o němž se však vědělo, že v nadhozu výrazně ztratí. Prognózy se se naplnily a Japonec skončil v nadhozu na váze 162,5 kg, v době kdy se Zdražila teprve začal připravovat na svůj první pokus. První pokus na 172,5 kg zvedl a ujal se vedení v soutěži. Sovět však dvakrát na 172,5 kg neuspěl – v obou pokusech činku přemístil na hruď ale při výrazu mu poddajnější tyč pokaždé vyklouzla. Při třetím pokusu Kurencov zariskoval, bral všechno nebo nic. Zvýšil váhu na 175 kg a Zdražila takticky váhu vynechal. Asi nikdo tehdy v hale nevěřil, že sovětský reprezentant činku zvedne. Opak byl pravdou, Kurencov činku přemístil, vyrazil nad hlavu a v poměru 2:1 od rozhodčích zapsal 175 kg. Tím se dostal do vedení v olympijském trojboji díky nižší tělesné hmotnosti. Zdražila měl před sebou dva pokusy na váze světového rekordu 177,5 kg. Před prvním pokusem na 177,5 kg se ho Sověti snažili vyvést z koncentrace tzv. "mindgame". Upozornili jury, že má na palcích zakázanou leukoplast a musel si je sundat.Mladý svět č. 29/1972 str. 13 Následně přistoupil k čince, přemístil jí, ale ve výrazu neudržel a pustil. Před posledním pokusem využil celý časový limit a po příchodu na pódium získal další minutu, když požádal rozhodčí o výměnu ohnuté tyče. Přistoupil k čince, opět jí úspěšně přemístil a pro tentokrát i zdárně vyrazil.Československý sport 15.10.1964 str. 1 Získal zlatou olympijskou medaili a titul mistra světa se světovým rekordem v nadhozu, který mu byl uznán po převážení. Další den 15. října měla narozeniny jeho manželka, které zlatou olympijskou medaili věnoval.Večerní Praha 14.10.1964 str. 1 22. října přistál s dalšími členy výpravy na letišti v Praze. Novinářům tehdy potvrdil definitivní přestup do vyšší váhové kategorie do 82,5 kg.Československý sport 23.10.1964 str. 1