Google Chrome (česká výslovnost [gůgl chróm], anglická [gugl kroum]) je víceplatformní webový prohlížeč vyvíjený společností Google. Poprvé byl vydán roku 2008 pro operační systém Microsoft Windows a později byl přenesen na systémy Linux, MacOS, iOS a Android; prohlížeč je také hlavní součástí operačního systému Chrome OS, kde slouží jako platforma pro webové aplikace.
Většina zdrojového kódu Chrome pochází ze svobodného a otevřeného projektu Google Chromium, ale samotný Chrome je šířen jako sice bezplatný, ale uzavřený freeware. Původním vykreslovacím jádrem prohlížeče byl WebKit, ale Google z něj nakonec vytvořil alternativní verzi (fork) nazvanou Blink; všechny varianty prohlížeče Chrome kromě pro systém iOS nyní používají jádro Blink.
K prosinci 2025 analytik webu StatCounter odhadoval, že Chrome má 75 % celosvětového podílu webových prohlížečů na tradičních stolních počítačích a 71 % napříč všemi platformami. Díky tomuto úspěchu rozšířila společnost Google značku „Chrome“ na další produkty: operační systém Chrome OS, Chromecast, Chromebook, Chromebit, Chromebox, a Chromebase.
Historie Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt odmítal plány na vytvoření vlastního prohlížeče, nicméně v roce 2004 se už spekulovalo o tom, že Google „něco vlastního“ chystá. Na prohlížeči se pracovalo od roku 2006, kdy Google zaměstnal vývojáře Firefoxu Bena Goodgera a Darina Fishera. Vývojáři prohlížeč poskládali z různých projektů otevřeného software, kromě WebKitu to byly např. Netscape Portable Runtime, Network Security Services, NPAPI, Skia Graphics Engine a SQLite.
První oficiální beta verze pro systém Microsoft Windows vyšla 20. září 2008 a to ve 43 jazycích včetně češtiny. Chrome 1 první stabilní verze byla vydána 11. prosince 2008. Ještě v témže měsíci se Google Chrome dostal na páté místo v užívání, po Internet Exploreru, Mozille Firefox, Opera a Safari. Chrome 2 přibyla funkce celoobrazovkového módu, automatické vyplňování údajů ve formulářích, zrychlení JavaScriptu o 30 %, oproti verzi 1. Chrome 3 podpora skinů (změna vzhledu prohlížeče). Chrome 4 přidává funkce automatického překladu cizích stránek a synchronizace záložek. V testu Acid3 Google Chrome 4 dosáhl hodnocení 100/100, čímž se vyrovnal např. prohlížeči Opera. Mezi další novinky patří implementace nových funkcí HTML 5 a podporu doplňků, obdobných jaké jsou známy např. z prohlížeče Mozilla Firefox. Chrome 5 synchronizace nastavení a témat, podpora geolokace, rozšíření i v anonymním režimu, manuální překlad stránek, možnost zakazovat jednotlivé pluginy. Prohlížeč si pamatuje zvolené zvětšení zobrazení pro každou doménu, umí odstraňovat jednotlivé položky historie, obsahuje nový správce oblíbených položek a má nově integrovaný modul Adobe Flash. Chrome 6 přepracované grafické prostředí, podpora formátu WebM, integrace modulu PDF, skrytí řetězce http:// v adresním řádku. Chrome 7 cloudový tisk. Chrome 9 podpora 3D grafiky (WebGL), dynamické vyhledávání. Chrome 10 oddělení grafických procesů (sandbox [ˈsændˌboks]), rozhraní pro přihlášení ke Google Cloud Print. Chrome 12 akcelerace vykreslování 3D efektů CSS. Chrome 13 funkce Instant Pages (inteligentní vyhledávání na webu). Chrome 15 vylepšena „nová karta“. Chrome 17 podpora skriptovacího enginu Java V8. Nová funkce ochrana proti phishingu a malwaru. Chrome 19 možnost synchronizace otevřených karet, vylepšení designu stránky Nastavení. Chrome 21 podpora vysokého rozlišení obrazovky, getUserMedia API (komunikaci v prohlížeči přes internet bez použití pluginu), podpora Metro stylu. Chrome 23 podpora Do Not Track, hardwarová akcelerace videa, správa oprávnění pro jednotlivé webové stránky. Chrome 24 podpora MathML. Chrome 25 podpora rozpoznání řeči, deaktivace podpory tiché instalace rozšíření. Chrome 26 vylepšené možnosti nastavení kontroly pravopisu, možnost vytvoření zástupců pro více uživatelů. Chrome 28 přechod z vykreslujícího jádra WebKit na Blink. Chrome 29 přidáno resetovací tlačítko v nastavení, vylepšený omnibox. Chrome 30 vyhledávání pomocí obrázků. Chrome 32 dostala novinku v podobě indikace přehrávání v panelu, zobrazení stavové ikony spuštěné webkamery a aktivního přenosu do Chromecastu a tedy vzdáleného displeje. Plus na Windows 8 možná změna grafického prostředí prohlížeče na design systému Chrome OS a v neposlední řadě byly zavedeny lokální účty (není nutno zadávat heslo při přihlášení k Gmailu). Chrome 34 upraven vhled režimu pro rozhraní Windows 8, plus podpora atributu srcset (nyní lze uživatelům doručovat různé velikosti obrázků, v závislosti na typu zařízení a rozlišení displeje). Chrome 36 získala novou podobu designu v režimu inkognito, vylepšený systém notifikací, doplnění informací k obnově po pádu a v neposlední řadě i spouštěč Chrome aplikací pro Linux. Chrome 37 přinesl funkci DirectWrite pro lepší vykreslování fontů a 64bitovou podporu pro Windows. (Pozor – od této verze již není k dispozici experimentální funkce „Karty ve štosu“, pro lepší práci s více otevřenými kartami, tato funkce je nyní podporována jen na mobilních zařízeních). Chrome 39 pak získal (mimo vylepšení stability a výkonu pod kapotou) rozšířeni apps/API i 64bitovou podporu pro Mac. Chrome 40 měl implicitně zakázanou podporu protokolu SSLv3. Vylepšen byl info dialog pro Chrome aplikace (jak pro Windows, tak pro Linux). Chrome 69 přinesl vzhled Material design refresh a vyvolání nabídky pro vygerování hesla kdykoliv prohlížeč detekuje stránku s vytvářením nového účtu.
Funkce
Zabezpečení Chrome pravidelně načítá aktualizace ze dvou černých listin (jednu pro phishing a jednu pro malware) a varuje uživatele, když se pokoušejí navštívit škodlivou stránku. Služba je k dispozici všem vývojářům pomocí veřejného rozhraní Google Safe Browsing API. Při zařazení na černou listinu kontaktuje Google majitele webových stránek, protože ti o existenci malware nemusejí vědět.
Chrome obvykle vytvoří pro každou záložku samostatný proces, čímž efektivně od sebe jednotlivé panely izoluje a může též zabránit malwaru, aby se do systému nainstaloval, ale celý model alokace procesů je složitější. V návaznosti na princip nejnižších privilegií je každý proces zbaven maxima ze svých oprávnění. Může využívat procesor pro výpočty, ale nemůže zapisovat nebo číst soubory z citlivých oblastí (např. dokumenty, plocha) – jde o obdobu „Chráněného režimu“ v prohlížeči Internet Explorer v systému Windows Vista a Windows 7. Sandbox Team, který tuto vlastnost naprogramoval, vytvořil pomocí specifických funkcí systému obdobu vězení, ze kterého se izolovaný proces nedostane. Škodlivý software běžící v jednom panelu pak není schopen zjistit čísla kreditních karet vložených v jiném panelu, komunikovat se vstupy myši, zajistit spuštění programu při startu systému a bude ukončen po zavření panelu. Tato vlastnost vytváří uvnitř systému víceúrovňový bezpečnostní model se dvěma úrovněmi: uživatel a sandbox. Sandbox může reagovat jen na výzvy uživatele. V Linuxu je pro sandboxing používán seccomp režim.
Pluginy, jako je Adobe Flash Player, nejsou typicky standardizovány a nemohou být umístěny do sandboxu podobně jako panely. Často musí běžet na úrovni nebo dokonce nad úrovní zabezpečení samotného prohlížeče. Pro snížení možnosti úspěchu útoku skrze plugin jsou pluginy spouštěny v oddělených procesech, které komunikují s renderovacím jádrem a to pak běží s velmi malými oprávněními ve vlastním procesu pro každý panel zvlášť. Pluginy budou muset být upraveny pro provoz v rámci této softwarové architektury v návaznosti na výše zmíněný princip nejnižších oprávnění.
Funkce soukromého prohlížení s názvem „anonymní režim“ brání prohlížeči v ukládání jakékoliv informace o historii a cookies z navštívených internetových stránek. Anonymní režim je podobný soukromému procházení v aplikaci Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera či Safari.
Dne 7. srpna 2019 bylo do kódu prohlížeče přidáno varování, které se zobrazilo při nastavení proměnné prostředí SSLKEYLOGFILE, což umožnilo únik privátních klíčů pro šifrování protokolu https. Nebylo ale očekáváno, že se toto varování dostane do stabilní verze prohlížeče, protože tuto techniku používají antiviry a hrozilo by, že tyto by pak musely používat jiné, méně stabilní, přístupy.
Blokování malware Statistiky ukazují, že uživatelé mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou podvedeni ke stažení malware, než že budou ohroženi jeho použitím. V nedávné studii, Chrome 10 blokoval pouze 13 % nebezpečných adres a je na třetím místě se Safari a Firefoxem. Naopak Internet Explorer 9 blokoval 92 % malwaru s filtrováním adres a 100 % s filtrováním adres. Internet Explorer 8, na druhém místě zablokoval 90 % malwaru. Malware, který se instaluje bez vědomí uživatele, nebyl ve studii zahrnut.
Od verze Chrome 17 prohlížeč nabízel vlastní funkci ochranu proti phishingu a malwaru. V testu NNS labs z března 2014 skončil celkově Chrome třetí (70,7 %), jako druhý se umístil čínský Liebao (Cheetah) (85,1 %) a na prvním místě skončil IE (99,9 %).
Pluginy Dne 30. března 2010 Google oznámil, že nejnovější vývojová verze Chrome zahrnuje Adobe Flash plugin jako součást prohlížeče, takže není nutno stahovat a instalovat ho samostatně; Flash bude aktualizován jako součást vlastní aktualizace Chrome. Podpora Javy je k dispozici v Chrome s Java 6 Update 12 a výše. Podpora Javy pod macOS byla poskytována updatem Javy vydaným 18. května 2010.
Zpočátku Chrome podporoval všechny pluginy NPAPI, od verze 35, kdy jejich podporu ukončil, nadále podporuje jen Pepper Plugin API (PPAPI). Pluginy NPAPI však v prohlížeči, pokud to umožňuje výrobce, nadále fungují např. Java, ale nepodporuje vkládání ovládacích prvků ActiveX.
Motivy Od Google Chrome 3.0 mohou uživatelé instalovat motivy pro změnu vzhledu prohlížeče. Mnoho volných motivů třetích stran je k dispozici v online galerii Chrome Web Store.
Rozšíření Od verze Chrome 4 jsou oficiálně k dispozici i rozšíření prohlížeče. Jedná se vlastně o prográmky, které rozšiřují možnosti prohlížeče. Jde např. o různá tlačítka pro nastavení, programy na blokování reklam a flashe, RSS čtečky, předpovědi počasí, VPN, zálohy stránek nebo hry. Existují i rozšíření pro správu karet a uvolnění operační paměti, které snižují náročnost na operační paměť, za kterou je Google Chrome dlouhodobě kritizovaný.
Zpočátku šlo tyto programy instalovat i z jiných zdrojů, dnes hlavně kvůli bezpečnosti (od 27. května 2014 pro uživatele Windows), lze stahovat tyto programy jen z oficiálního Internetového obchodu Chrome.
Experimentální funkce Jde o takové skryté nastavení prohlížeče. Lze jimi povolit či zakázat např. 3D akceleraci, úpravu dotyku, ukládání stránek ve formátu MHTML atd. Tyto funkce jsou občas nestabilní a mohou zapříčinit pád prohlížeče či vymazání údajů, proto se doporučuje jejich použití jen zkušeným uživatelům.
Lze je nalézt po zadání chrome://flags do adresového řádku prohlížeče.
Automatický překlad stránek Počínaje verzí Google Chrome 4.1 je přidán v panelu vestavěný překladač od společnosti Google. Překlad je v současné době k dispozici pro 52 jazyků.
Zástupci aplikací a webů Chrome umožňuje vytvořit si pro své oblíbené weby či aplikace zástupce přímo na ploše, v nabídce start či v panelu snadné spuštění. Po následném kliknutí na ikonku se načte samostatné okno Chrome, bez karet, tlačítek, adresního řádku nebo nabídek. Samotné základní menu lze pak vyvolat kliknutím na ikonku Chrome v záhlaví rámce stránky.
Do Not Track Tato funkce říká webům, aby nesledovali a nesbírali o uživatelích informace např. k posílání cílené reklamy do prohlížeče, či poskytování údajů třetím stranám. Bohužel v současné době (rok 2014) Do Not Track většina webů ignoruje.
Chrome tuto funkci obsahuje od verze 23.
Správce úloh