Březová nad Svitavou (do roku 1949 jen Březová,Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online. http://www.zwittau.de/orte/bruesau/bruesau.htm Brüsau bei Zwittau) je malé město v okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Katastrální území má výměru 1 270 hektarů. Žije zde  obyvatel. Městem protéká řeka Svitava. Město je součástí Mikroregionu Svitavsko.

Historie Město Březová vzniklo kolem roku 1300. Bylo součástí svitavského panství, jež bylo vlastněno biskupstvím olomouckým. Dne 1. srpna 1497 král Vladislav II. obci udělil status města. V 16. století nastal díky rozmachu soukenické výroby hospodářský vzestup města. Po roce 1784 zde prosperoval i průmysl lnářský. V polovině 18. století bylo město napojeno na říšskou silnici spojující Prahu a Brno, což přineslo další rozvoj oblasti. 1. ledna 1849 pak do města byla přivedena železniční trať Brno – Česká Třebová. Po poválečném odsunu Němců nastalo ve městě znatelné snížení počtu obyvatel a ekonomický úpadek, cílem politiky bylo dokonce vysídlení a asanování města, což se však nakonec nestalo. V roce 1960 byla k obci připojena tehdejší obec Dlouhá (s místním národním výborem v České Dlouhé) a osada Zářečí (patřící dosud k Brněnci).

Přírodní poměry Na katastru Březové je významné vydatné prameniště podzemních vod. K jejich využití v Muzlově došlo na počátku 20. století. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911–1913, což mělo posléze negativní dopad na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, podobný osud měl potkat i město Březovou. Tento první březovský vodovod je dodnes funkční technickou památkou.

Současná vodárenská soustava Březová II má (spolu s Vírským oblastním vodovodem a vodovodem Březová I) rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji, především pro územní celky Brno-venkov a Brno-město, kde jsou dominantními vodárenskými soustavami a tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna.

Obyvatelstvo

Městská správa Mezi lety 1850–1976 byla Březová nad Svitavou městem a později obcí v okrese Moravská Třebová (1850–1930) a později v okrese Svitavy. Od 1. dubna 1976 do 28. února 1990 patřila jako část obce k Brněnci a od 1. března 1990 je opět samostatnou obcí.

Po roce 1945 status města zanikl, v roce 1991 o jeho znovuudělení neúspěšně žádali. Další podání žádosti o znovupřidělení statusu města již bylo úspěšné a s účinností od 26. listopadu 1999 je Březová nad Svitavou opět městem.

Členění města Město se nečlení na části, má ale pět katastrálních území, která jsou zároveň základními sídelními jednotkami (ZSJ): Březová nad Svitavou Česká Dlouhá Moravská Dlouhá Muzlov Zářečí nad Svitavou (územně identická ZSJ nese název Zářečí)

Z těchto 5 katastrů se na území Moravy nachází celé katastrální území Moravská Dlouhá, téměř celé katastrální území Březová nad Svitavou a bez svých některých okrajových parcel i téměř celé katastrální území Muzlov a dále malé okrajové části katastrálních území Česká Dlouhá a Zářečí. Pro změnu v Čechách se nachází téměř celá katastrální území Česká Dlouhá a Zářečí, některé okrajové parcely k. ú. Muzlov a nepatrná část k. ú. Březová nad Svitavou.

Vesnice Muzlov v severozápadní části současného katastru města, byla po roce 1948 vysídlena a její území asanováno a zalesněno, a to z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. Stejný osud měl potkat i samotné město, což však nakonec nebylo realizováno.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Bartoloměje – barokní kostel původně ze 13. století. Kaple Čtrnácti svatých pomocníků Zajímavé historické portály dveří a vrat domů, např. č. p. 40 na náměstí z roku 1837, č. p. 384 z roku 1851, č. p. 41 z roku 1863. Čertovy díry Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana tyčící se nad městem při naučné stezce Údolím řeky Svitavy. Konstrukce je převážně dřevěná s celkovou výškou 20 metrů a vyhlídkou ve výšce 15 metrů. Se stavbou započato v roce 2006, slavnostně otevřena za přítomnosti Zdeňka Svěráka dne 17. června 2007. Nadmořská výška: 476 metrů (pata rozhledny), 496 metrů (vrchol rozhledny).informační tabule u rozhledny

Významní rodáci Karel Kořistka (1825–1906), profesor nižší a vyšší geodézie, rektor ČVUT Julie Šamberková (1846–1892), herečka

Galerie

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Březová nad Svitavou

Externí odkazy

Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Města na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Mikroregion Svitavsko Kategorie:Města v okrese Svitavy Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině