25. březen je 84. den roku podle gregoriánského kalendáře (85. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 281 dní. Svátek má Marián.
Ve středověku byl tento den, svátek Zvěstování Panně Marii (přesně devět měsíců před Narozením Páně – 25. prosincem), používán jako počátek kalendářního roku (tzv. stilus annunciationis). Lišilo se však, jaký rok letopočtu tímto dnem začínal: Podle způsobu florentinského (calculus Florentinus) byl letopočet stejný jako podle běžného kalendáře, takže rok začínal pouze o dva měsíce a 25 dní později než stejný rok začínající 1. lednem. Tento způsob se používal ve Francii (mos Gallicanus) i v některých oblastech Německa ve 12. století; nejdéle se však udržel ve Florencii, a to do 2. poloviny 18. století. Podle způsobu pisánského (calculus Pisanus) tento den začínal rok s letopočtem o jedno vyšším, který předbíhal obyčejný rok začínající 1. lednem o 9 měsíců a 7 dní. V Pise začínali takto rok až do 1749.
Takže například v průběhu normálního roku 1125 začínal ve Florencii k 25. březnu teprve rok 1125, zatímco v Pise začínal ve stejný den už rok 1126.
V papežské kanceláři se užíval způsob florentinský od poloviny 10. století až do roku 1088. V letech 1088–1145 byl souběžně(!) užíván též způsob pisánský a od roku 1145 až do doby papeže Bonifáce VIII. (1294–1303) se prosadil opět způsob florentinský.
Události
Česko 1189 – Po smrti knížete Bedřicha se jeho nástupcem stal moravský markrabě Konrád II. Ota, čímž byly Morava a Čechy opět spojeny osobou jediného panovníka. Moravské markrabství však existovalo jako svébytný státní útvar i nadále. 1234 – Anežka Přemyslovna vstoupila do kláštera na Starém Městě, kde stráví dalších 50 let. 1420 – Proběhla bitva u Sudoměře, ve které Jan Žižka porazil vojsko katolických pánů. 1904 – V pražském Národním divadle měla premiéru poslední Dvořákova opera Armida. 1932 – Premiéra českého filmu režiséra Karla Lamače Lelíček ve službách Sherlocka Holmese s Vlastou Burianem ve dvojroli, Martinem Fričem a Lídou Baarovou 1945 Americký nálet na pražské průmyslové čtvrti na severovýchodě města, konkrétně se jednalo Libeň a vysočanský komplex, kde se vyráběly stíhače tanků Hetzer, dalším cílem byly letiště ve Kbelích a Letňanech. Náletu se zúčastnilo 400 letadel typu B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator. Byla zahájena Bratislavsko-brněnská operace sovětských a rumunských vojsk, která skončila osvobozením jihozápadního Slovenska a jižní a střední Moravy od nacistické okupace. 1959 – U příležitosti sjezdu Odborového svazu zaměstnanců dopravy a spojů byl do Prahy propagandisticky vypraven nejtěžší vlak v historii ČSD (6486 tun), tažený prototypem lokomotivy TL 659.0, který však svou délkou cca 2300 m částečně zablokoval železniční dopravu mezi Smíchovem a Vyšehradem. 1985 – V rámci 57. ročníku udílení cen americké Akademie filmového umění a věd za rok 1984 získali Oscara režisér Miloš Forman v kategorii Nejlepší režie, architekt a výtvarník Karel Černý v kategorii Nejlepší výprava a dekorace a kostýmní výtvarník Theodor Pištěk v kategorii Nejlepší kostýmy za film Amadeus (1984). 1995 – Demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze. Změnu nových sociálních zákonů požadovalo po vládě až 90 000 hlasů. 1996 – Slavnostně byl zahájen provoz ropovodu z německého Ingolstadtu do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou. 2006 – Česko zasáhly povodně. 2016 – Poprvé v Česku slaven Velký pátek jako státní svátek.
Svět 421 – Dle legendy byly založeny Benátky. 708 – Konstantin usedl na papežský stolec jako 88. papež. 1133 – Vilém I. Dobyvatel přikázal první prozkoumání Anglického ostrova. 1306 – Robert Bruce korunován skotským králem. 1409 – Byl zahájen Pisánský koncil. 1584 – Sir Walter Raleigh obnovil patent pro Humphrey Gilberta, aby mohl nadále objevovat Severní Ameriku 1634 – Prvních 150 osadníků se vylodilo na pobřeží dnešního Marylandu. De facto tak založili britskou kolonii Province of Maryland, která de iure vznikla už o dva roky dříve. 1655 – Holandský astronom Christiaan Huygens objevuje Saturnův měsíc Titan 1734 – Princ Vilém IV. Oranžský se oženil s Princess Royal Annou Hannoverskou. 1799 – Jednotky Francouzského Direktoria a Rakouského císařství se střetly v bitvě u Stockachu. 1901 – Z továrny Daimler Motoren Gesellschaft vyjel první Mercedes 1904 – Sibeliův Valse triste měl premiéru v Helsinkách. 1918 – Byla vyhlášena nezávislá Běloruská lidová republika. 1949 – Sovětské úřady zahájily takzvané březnové deportace občanů Estonska, Lotyšska a Litvy, tentokrát zaměřené proti odpůrcům násilné kolektivizace a dalším nepřátelům režimu, obětí deportace bylo přes 94 000 osob. 1957 – Zástupci Francie, Německa, Itálie, Belgie, Lucemburska a Nizozemska v Římě podepsali Římské smlouvy a založili tak Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. 1974 – Francouz Roland Moreno přihlásil patent na první čipovou platební kartu na světě. 1987 – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptoris Mater o blahoslavené Panně Marii v životě katolické církve. 1988 – Při tzv. Svíčkové demonstraci bylo v Bratislavě zadrženo 138 osob včetně zahraničních novinářů. 1995 – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Evangelium vitae o ceně, důstojnosti a ochraně lidského života. 2015 – Zayn Malik opustil skupinu One Direction 2018 – Při požáru nákupního centra v ruském Kemerovu zahynulo 64 lidí.
Narození Viz též :Kategorie:Narození 25. března – automatický abecedně řazený seznam.
Česko náhled|upright|Arnošt z Pardubic (* 1297) náhled|upright|Aleš Cibulka (* 1977) 1297 – Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup († 30. června 1364) 1724 – Adam František z Hartigu, rakouský diplomat († 15. listopadu 1783) 1820 – Vincenc Dominik Bíba, pedagog († 2. června 1906) 1832 – August Breiský, lékař a pedagog († 25. května 1889) 1849 Josef Probošt, rolník, povozník, řezbář († 20. března 1926) Gustav Fiedler, šestý moravskoostravský starosta († 27. dubna 1936) 1850 – František Vogner, učitel, sbormistr a hudební skladatel († 23. listopadu 1930) 1864 – Alfred Nikodém, průkopník zimního plavání († 30. října 1949) 1867 – Pavel Blaho, slovenský lékař a československý politik († 29. listopadu 1927) 1870 – Franz Budig, československý politik německé národnosti († 3. ledna 1928) 1871 – Josef Kouša, československý politik († 14. října 1935) 1876 – Karel Dyrynk, typograf a překladatel († 2. července 1949) 1878 – František Janda-Suk, atlet, olympijský medailista († 23. července 1955) 1879 – Otakar Zich, hudební skladatel a estetik († 9. července 1934) 1881 – Josef Adámek, československý politik († 19. ledna 1964) 1884 – Josef Vašata, dirigent a hudební skladatel († 29. srpna 1942) 1885 – Jan Slavík, historik a archivář († 9. května 1978) 1890 – Vlasta Javořická, spisovatelka († 1. srpna 1978) 1893 – Anna Iblová, herečka († 16. července 1954) 1896 – František Tichý, malíř a grafik († 7. října 1961) 1901 Antonín Klicpera, fotbalový reprezentant († 6. listopadu 1951) Antonín Kybal, textilní výtvarník († 15. listopadu 1971) 1906 – Jozef Trojan, oběť komunismu († 28. prosince 1953) 1914 – Marie Vojtěcha Hasmandová, představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského († 21. ledna 1988) 1921 Desider Galský, spisovatel a publicista († 24. listopadu 1990) Jan Kozák, spisovatel († 5. května 1995) Jan Firbas, jazykovědec, anglista († 5. května 2000) 1923 – Ladislav Vik, kněz a politický vězeň komunistického režimu († 22. července 2011) 1924 – Jaromír Fajkus, malíř († 30. června 2009) 1928 Karel Hyliš, sochař, medailér, keramik Marie Šechtlová, fotografka († 5. července 2008) Zdeněk Košler, dirigent († 2. července 1995) 1930 – Karel Špaček, ministr financí ČR 1938 – Jan Fridrich, archeolog († 20. listopadu 2007) 1942 – Jan Ságl, fotograf 1943 Vojtěch Hurta, výtvarník, řezbář († 1. března 2014) Petr Fiala, hudební skladatel, sbormistr a hudebník 1949 – Helena Šikolová, běžkyně na lyžích, bronz na OH 1972 1951 – Zbyněk M. Duda, historik a teoretik umění 1957 – Jana Skalická, výtvarnice a pedagožka († 1. dubna 2015) 1958 – Emil Hakl, spisovatel 1965 – Zdeněk Sokol, fotograf 1977 – Aleš Cibulka, moderátor a publicista 1983 – Karolína Kaiserová, herečka 1985 – Elisavet Charalambidu, II. česká vicemiss 2008 1994 – Eva Perkausová, moderátorka, herečka a modelka
Svět náhled|upright|Béla Bartók (* 1881) náhled|upright|Jim Lovell (* 1928) náhled|upright|Aretha Franklinová (* 1942) náhled|upright|Gabriela Beňačková (* 1947) náhled|upright|Elton John (* 1947) náhled|upright|Sarah Jessica Parker (* 1965) náhled|upright|Vladimir Kličko (* 1976) 1157 – Alfons II. Aragonský, aragonský král († 26. dubna 1196) 1252 – Konradin, vévoda švábský, král sicilský král jeruzalémský († 29. října 1268) 1347 – Kateřina Sienská, italská řeholnice a světice († 29. dubna 1380) 1538 – Christopher Clavius, německý matematik a astronom († 1612) 1546 – Veronica Franco, italská básnířka, kurtizána, feministka, filantropka, milenka francouzského krále Jindřicha III. († 22. července 1591) 1593 – Svatý Jean de Brébeuf, jezuitský misionář v Kanadě († 16. března 1649) 1611 – Evlija Čelebi, osmanský cestovatel († 1682) 1745 – John Barry, komodor Námořnictva spojených států amerických († 13. září 1803) 1767 – Joachim Murat, velkovévoda z Bergu a Cleves, maršál Francie, král obojí Sicílie († 13. října 1815) 1782 – Caroline Bonaparte, sestra Napoleona Bonaparte a neapolská královna († 1839) 1784 – François-Joseph Fétis, belgický hudební skladatel, kritik, muzikolog, historik a pedagog († 26. března 1871) 1799 – Jacob Christoph Rad, rakouský cukrovarník, vynálezce kostkového cukru († 13. října 1871) 1808 – José de Espronceda, španělský básník († 23. května 1842) 1819 – Venceslaus Ulricus Hammershaimb, faerský lingvista († 8. dubna 1909) 1829 – Ignacio Zaragoza, mexický politik a vojevůdce († 8. září 1862) 1834 – Benjamin Forstner, americký vynálezce († 27. února 1897) 1836 – Jozef Ľudovít Holuby, slovenský protestantský kazatel, botanik, spisovatel a národní buditel († 15. června 1923) 1842 – Antonio Fogazzaro, italský spisovatel († 7. března 1911) 1844 – Adolf Engler, německý botanik († 10. října 1930) 1865 – Alexej von Jawlensky, ruský malíř († 15. března 1941) 1866 – Teodoro Ballo Tena, španělský houslista, dirigent a hudební skladatel († 6. srpna 1962) 1867 Gutzon Borglum, americký sochař († 6. března 1941) Arturo Toscanini, italský dirigent († 16. ledna 1957) 1871 – Hermann Abert, německý muzikolog († 13. srpna 1927) 1873 – Rudolf Rocker, německý anarchosyndikalistický spisovatel a aktivista († 19. září 1958) 1876 – Irving Baxter, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz v roce 1900 († 13. června 1957) 1881 – Béla Bartók, maďarský hudební skladatel († 26. září 1945) 1882 – Kjúsaku Ogino, japonský gynekolog († 1. ledna 1975) 1885 – Mateiu Ion Caragiale, rumunský spisovatel († 17. ledna 1936) 1887 – Čúiči Nagumo, admirál japonského císařského námořnictva († 6. července 1944) 1897 – Jeghiše Čarenc, arménský básník, oběť stalinského teroru († 29. listopadu 1937) 1906 – Alan John Percivale Taylor, anglický historik a novinář († 7. září 1990) 1908 – David Lean, britský filmový režisér († 16. dubna 1991) 1910 – Bencijon Netanjahu, izraelský historik († 30. dubna 2012) 1914 – Norman Borlaug, americký agronom, nositel Nobelovy ceny míru († 12. září 2009) 1920 – Patrick Troughton, anglický herec († 28. března 1987) 1921 Simone Signoretová, francouzská herečka († 30. září 1985) Alexandra Řecká a Dánská, manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. († 30. ledna 1993) Mary Douglas, britská antropoložka († 16. května 2007) 1922 – Stephen Edelston Toulmin, anglický filosof († 4. prosince 2009) 1925 Flannery O'Connorová, americká spisovatelka († 3. srpna 1964) Jaime Sabines, chiapaský básník († 19. března 1999) 1926 Riz Ortolani, italský filmový hudební skladatel († 23. ledna 2014) László Papp, maďarský boxer († 16. října 2003) 1928