Seznam prezidentů Československa představuje chronologický přehled osob působících v nejvyšší ústavní funkci Československé republiky, kterou byl prezident republiky. V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo.

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava. K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka). Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše. V roce 1960 byl přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů. Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960. Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejpozději do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb. V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta zvoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců. V květnu 1992 byl doplněn odstavec, dle kterého zůstává prezident v úřadu do složení slibu nově zvoleného prezidenta, avšak nejdéle tři měsíce po vypršení běžného mandátu.

V roce 1940 vznikla v Londýně za druhé světové války exilová československá vláda a Edvard Beneš byl až do roku 1945 uznáván mocnostmi jako československý prezident v exilu.

Volba československých prezidentů probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, které v roce 1918 bylo značně živelné (aklamace).

V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.

Chronologický přehled Prezidenti Československa

Pořadí Portrét Jméno Působení v úřadu Období Podrobnosti Strana Předseda vlády Nástup Odchod Délka 1. 100px|Tomáš Garrigue Masaryk Tomáš Garrigue Masaryk(1850–1937) 14. listopadu 1918 27. května 1920 17 let a30 dní první republika zvolen 14. listopadu 1918 v nepřítomnosti Revolučním národním shromážděnímslib vykonal po návratu do Prahy 21. prosince 1918 nestraník Karel Kramář(1918–1919)Vlastimil Tusar(1919–1920)Jan Černý(1920–1921)Edvard Beneš(1921–1922)Antonín Švehla(1922–1926)Jan Černý(1926)Antonín Švehla(1926–1929)František Udržal(1929–1932)Jan Malypetr(1932–1935)Milan Hodža(1935–1938) 27. května 1920 27. května 1927 zvolen 27. května 1920 oběma komorami Národního shromáždění 27. května 1927 24. května 1934 zvolen 27. května 1927 oběma komorami Národního shromáždění 24. května 1934 14. prosince 1935(abdikoval) zvolen 24. května 1934 oběma komorami Národního shromážděníabdikoval ze zdravotních důvodů 2. 100px|Edvard Beneš Edvard Beneš(1884–1948) 18. prosince 1935 5. října 1938(abdikoval) 2 roky a291 dní zvolen 18. prosince 1935 oběma komorami Národního shromážděníabdikoval po přijetí mnichovské dohodypodle jednoho z výkladů mezinárodněprávní teorie o neplatnosti mnichovské dohody, z něhož vycházela argumentace Prozatímního státního zřízení v Londýně, nebyla abdikace platná nestraník za ČSNS Milan Hodža(1935–1938)Jan Syrový(1938) 3. 100px|Emil Hácha Emil Hácha(1872–1945) 30. listopadu 1938 15. března 1939(počátek okupace) 105 dní druhá republika zvolen 30. listopadu 1938 oběma komorami Národního shromážděnídne 15. března 1939 byla zahájena německá okupace českých zemí nestraník Jan Syrový(1938)Rudolf Beran(1938–1939) 2. 100px|Edvard Beneš Edvard Beneš(1884–1948) 2. dubna 1945 4 roky a255 dní druhá světová válka při uznání Prozatímního státního zřízení v Londýně (exilové vlády) se stal exilovým československým prezidentem nestraník za ČSNS Jan Šrámek(1940–1945) 2. dubna 1945 19. června 1946 3 roky a66 dní třetí republika Beneš vstoupil 2. dubna 1945 na osvobozené východní Slovensko a dorazil do Košicpotvrzen 28. října 1945 Prozatímním Národním shromážděním ve funkci coby prezident zvolený dne 18. prosince 1935 Zdeněk Fierlinger(1945–1946)Klement Gottwald(1946–1948) 19. června 1946 7. června 1948(abdikoval) zvolen 19. června 1946 Ústavodárným Národním shromážděnímabdikoval po převzetí moci komunisty a ze zdravotních důvodů 4. 100px|Klement Gottwald Klement Gottwald(1896–1953) 14. června 1948 14. března 1953(zemřel) 4 roky a273 dní lidová demokracie zvolen 14. června 1948 Národním shromážděnímv letech 1948–1953 zároveň předseda ÚV KSČzemřel v úřadu KSČ (1948–1953) 5. 100px|Antonín Zápotocký Antonín Zápotocký(1884–1957) 21. března 1953 13. listopadu 1957(zemřel) 4 roky a237 dní zvolen 21. března 1953 Národním shromážděnímzemřel v úřadu KSČ Viliam Široký(1953–1963) 6. 100px|Antonín Novotný Antonín Novotný(1904–1975) 19. listopadu 1957 10 let a124 dní socialismus zvolen 19. listopadu 1957 Národním shromážděnímv letech 1957–1968 zároveň první tajemník ÚV KSČ KSČ Viliam Široký(1953–1963)Jozef Lenárt(1963–1968) 12. listopadu 1964 22. března 1968(abdikoval) zvolen 12. listopadu 1964 Národním shromážděnímv letech 1957–1968 zároveň první tajemník ÚV KSČabdikoval během pražského jara kvůli vnitrostranickému sporu 7. 100px|Ludvík Svoboda Ludvík Svoboda(1895–1979) 30. března 1968 22. března 1973 7 let a59 dní socialistická federace zvolen 30. března 1968 Národním shromážděním KSČ Jozef Lenárt(1963–1968)Oldřich Černík(1968–1970)Lubomír Štrougal(1970–1988) 22. března 1973 28. května 1975(zbaven funkce) zvolen 22. března 1973 oběma komorami Federálního shromážděníod dubna 1974 do května 1975 nemohl ze zdravotních důvodů vykonávat úřad prezidenta, většinu pravomocí fakticky vykonával generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husákze zdravotních důvodů zbaven funkce na základě ústavního zákona č. 50/1975 Sb (lex Svoboda) 8. 100px|Gustáv Husák Gustáv Husák(1913–1991) 29. května 1975 22. května 1980 14 let a195 dní zvolen 29. května 1975 oběma komorami Federálního shromážděnív letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ KSČ Lubomír Štrougal(1970–1988)Ladislav Adamec(1988–1989)Marián Čalfa(1989–1992) 22. května 1980 22. května 1985 zvolen 22. května 1980 oběma komorami Federálního shromážděnív letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ 22. května 1985 10. prosince 1989(abdikoval) zvolen 22. května 1985 oběma komorami Federálního shromážděnív letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČabdikoval po sametové revoluci 9. 100px|Václav Havel Václav Havel(1936–2011) 29. prosince 1989 5. července 1990 2 roky a204 dní demokratická federace zvolen 29. prosince 1989 oběma komorami Federálního shromáždění nestraník za OF Marián Čalfa(1989–1992)Jan Stráský(1992) 5. července 1990 (abdikoval) zvolen 5. července 1990 oběma komorami Federálního shromážděníabdikoval kvůli chystanému rozdělení Československa

Prezidenti státních útvarů v letech 1939–1945 Od poloviny března 1939 do dubna/května 1945, tedy převážně během druhé světové války, která začala v září 1939, Československo neexistovalo. Jeho zbytky, které zůstaly po mnichovské dohodě z roku 1938, byly rozděleny na Protektorát Čechy a Morava, jenž byl autonomní součástí Německa, a samostatnou Slovenskou republiku. Několik dní v březnu 1939 existovala i samostatná republika Karpatská Ukrajina, která byla ihned zabrána Maďarskem.

Emil Hácha se z pozice československého prezidenta stal v roce 1939 státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava automaticky po vydání Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava; nebyl jím zvolen, ani pověřen, ale potřeboval „důvěru Vůdce a říšského kancléře“, tj. Adolfa Hitlera. Jozef Tiso byl prezidentem Slovenské republiky zvolen v roce 1939 slovenským parlamentem na základě slovenské ústavy z téhož roku, která uváděla, že funkční období trvá sedm let a nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát po sobě. Augustin Vološin byl v roce 1939 na zasedání karpatoukrajinského parlamentu zvolen prezidentem Karpatské Ukrajiny.

Útvar Titul Portrét Jméno Působení v úřadu Podrobnosti Strana Předseda vlády Nástup Odchod Délka ProtektorátČechy a Morava státní prezident 100px|Emil Hácha Emil Hácha(1872–1945) 8. května 1945 6 let a53 dní vrcholný představitel autonomní správy s minimem reálné moci, nikdy nebyl ani formálně pověřen do funkceke dni 8. května 1945 podepsalo Německo kapitulaci a došlo tak k zániku protektorátu NS Rudolf Beran(1939)Alois Eliáš(1939–1941)Jaroslav Krejčí(1942–1945)(1945) Slovenskárepublika prezident 100px|Jozef Tiso Jozef Tiso(1887–1947) 8. května 1945 5 let a194 dní zvolen 26. října 1939 Sněmem Slovenské republikyod 3. dubna 1945 v exilu; ke dni 8. května 1945 podepsalo Slovensko kapitulaci HSĽS-SSNJ Vojtech Tuka(1939–1944)Štefan Tiso(1944–1945) KarpatskáUkrajina prezident 100px|Augustin Vološin (1874–1945) 15. března 1939 3 dny zvolen 15. března 1939 Sněmem Karpatské Ukrajinyod 16./17. března 1939 v exilu, dne 18. března 1939 bylo dokončeno obsazení Karpatské Ukrajiny Maďarskem Kř.-lid. str. Podk. Rusi Július Révay(1939)

Časová osa

Následující graf ukazuje prezidenty podle věku, doba jejich působení v úřadu prezidenta je označena modře. Světle modrou je vyznačen prezident v exilu a fialově státní prezident Protektorátu Čechy a Morava.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Volba prezidenta Československa Seznam prvních dam Československa Seznam premiérů Československa Seznam vlád Československa Seznam představitelů českého státu Seznam prezidentů České republiky Seznam prezidentů Slovenska Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava

Externí odkazy

Prezidenti v minulosti, hrad.cz

Československo Prezidenti