Sezóna Formule 1 1969 byla 20. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 11. mistrovských a 4 nemistrovské závody. Mistrovství světa se konalo mezi 1. březnem a 19. říjnem.
Britský jezdec Jackie Stewart, závodící za tým Matra-Ford Cosworth vyhrál více než polovinu závodů a získal svůj první šampionát mezi jezdci. Tovární tým Matra v této sezóně nezávodil, ale soukromý tým Matra International vedený Kenem Tyrrellem pomohl Matře vyhrát Pohár konstruktérů. Oba tituly byly prvními tituly, které vyhrál francouzský konstruktér, a stále zůstávají jedinými tituly, které vyhrál vůz vyrobený ve Francii a také vůz přihlášený soukromým týmem.
Týmy a jezdci Účastník Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky Jezdci Závody Gold Leaf Team Lotus Lotus-Ford 49B63 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Graham Hill 1–10 Jochen Rindt 1–2, 4–11 Mario Andretti 1, 7, 10 Richard Attwood 3 John Miles 5–6, 8–9, 11 Rob Walker/Jack Durlacher Racing Team Lotus-Ford 49B Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jo Siffert Vše Bruce McLaren Motor Racing McLaren-Ford M7AM7BM7CM9A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Denny Hulme Vše Bruce McLaren Vše Derek Bell 6 Matra International Matra-Ford MS10MS80MS84 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jackie Stewart Vše Jean-Pierre Beltoise Vše Johnny Servoz-Gavin 9–11 MS7 Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Johnny Servoz-Gavin 7 Scuderia Ferrari SpA SEFAC North American Racing Team Ferrari 312/68312/69 Ferrari 255C 3,0 V12 Chris Amon 1–6 Pedro Rodríguez 6, 8–11 Tino Brambilla 8 Owen Racing Organisation BRM P138P133P139 BRM P101 3,0 V12BRM P142 3,0 V12 John Surtees 1–4, 6–11 Jackie Oliver 1–4, 6–11 Bill Brack 9 George Eaton 10–11 Reg Parnell Racing BRM P126 BRM P101 3,0 V12 Pedro Rodríguez 1–3 Motor Racing Developments Ltd Brabham-Ford BT26A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jack Brabham 1–4, 8–11 Jacky Ickx Vše Team Gunston Lotus-Ford 49 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 John Love 1 Brabham-Repco BT24 Repco 620 3,0 V8 Sam Tingle 1 Team Lawson McLaren-Ford M7A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Basil van Rooyen 1 Jack Holme Brabham-Repco BT20 Repco 620 3,0 V8 Peter de Klerk 1 Frank Williams Racing Cars Brabham-Ford BT26A Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Piers Courage 2–11 BT30 Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Richard Attwood 7 Antique Automobiles Cooper-Maserati T86 Maserati 10/F1 3,0 V12 Vic Elford 3 McLaren-Ford M7B Ford Cosworth DFV 3,0 V8 4–7 Silvio Moser Racing Team Brabham-Ford BT24 Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Silvio Moser 3–5, 8–11 Ecurie Bonnier Lotus-Ford 6349B Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Jo Bonnier 6–7 Ahrens Racing Team Brabham-Ford BT30 Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Kurt Ahrens Jr. 7 Roy Winkelmann Racing Lotus-Ford 59B Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Hans Herrmann 7 Rolf Stommelen 7 Bayerische Motoren Werke AG BMW 269 BMW M12/1 1,6 L4 Hubert Hahne 7 Gerhard Mitter 7 Dieter Quester 7 Matra Sports Matra-Ford MS7 Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Henri Pescarolo 7 Tecno Racing Team Tecno-Ford TF69 Ford Cosworth FVA 1,6 L4 François Cevert 7 Squadra Tartaruga Brabham-Ford BT23C Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Xavier Perrot 7 Felday Engineering Ltd Brabham-Ford BT30 Ford Cosworth FVA 1,6 L4 Peter Westbury 7 Pete Lovely Volkswagen Inc. Lotus-Ford 49B Ford Cosworth DFV 3,0 V8 Pete Lovely 9–11 Paul Seitz Brabham-Climax BT23B Climax FPF 2,8 L4 John Cordts 9 John Maryon Eagle-Climax T1F Climax FPF 2,8 L4 Al Pease 9 Růžově jsou označeni účastníci Formule 2 při Grand Prix Německa.
Změny před sezónou Matra v této sezóně nepůsobila jako tovární tým, místo toho se soustředila na spolupráci s Kenem Tyrrellem. Tým Tyrrell (vstoupil pod Matra International) si ponechal Jackieho Stewarta, ale nahradil Johnnyho Servoz-Gavina továrním jezdcem Jeanem-Pierrem Beltoisem. Brabham přešel z motorů Repco na motory Ford-Cosworth DFV, když australská společnost stáhla svou podporu. Lotus místo Jackieho Olivera podepsal rakouského jezdce Jochena Rindta. Brit našel působení v BRM. Tam John Surtees doplnil nové jezdecké duo. Surtees předtím jezdil pro Hondu, ale výrobce se ze sportu stáhl. Jacky Ickx se přestěhoval do Brabhamu, aby obsadil Rindtovo místo a jeho starý tým, Ferrari, zredukoval své působení na jeden vůz pro Chrise Amona. Tato sezóna byla debutovou sezónou majitele týmu Franka Williamse, který koupil Brabham BT26A a propagoval svého pilota z Formule 2 Pierse Couraga.
Změny během sezóny Chris Amon odešel ve druhé polovině sezóny z Ferrari. Italský tým podepsal mexického jezdce Pedra Rodrígueze z BRM.
Kalendář Pořadí Grand Prix Okruh Datum 1 Grand Prix Jihoafrické republiky Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand 1. březen 2 Grand Prix Španělska Montjuïc circuit, Barcelona 4. květen 3 Grand Prix Monaka Circuit de Monaco, Monte Carlo 18. květen 4 Grand Prix Nizozemska Circuit Zandvoort, Zandvoort 21. červen 5 Grand Prix Francie Charade Circuit, Clermont-Ferrand 6. červenec 6 Grand Prix Velké Británie Silverstone Circuit, Silverstone 19. červenec 7 Grand Prix Německa Nürburgring, Nürburg 3. srpen 8 Grand Prix Itálie Autodromo Nazionale di Monza, Monza 7. září 9 Grand Prix Kanady Mosport Park, Bowmanville 20. září 10 Grand Prix USA Watkins Glen International, New York 5. říjen 11 Grand Prix Mexika Magdalena Mixhuca, Mexico City 19. října
Změny v kalendáři Grand Prix Jihoafrické republiky zůstala zahajovacím závodem sezóny, ale byla přesunuta zpět z ledna na březen. Grand Prix Španělska byla přesunuta z Jaramy do Montjuïc v rámci střídání události mezi dvěma okruhy. Stejně tak byla Grand Prix Velké Británie přesunuta z Brands Hatch na Silverstone a Grand Prix Kanady byla přesunuta z Mont-Tremblant do Mosport Parku. Grand Prix Francie byla přesunuta z Rouen-Les-Essarts na Circuit de Charade kvůli obavám o bezpečnost, které byly zjevné při smrtelné nehodě Jo Schlessera při Grand Prix Francie 1968. Poté, co se Grand Prix Mexika 1968 konala v listopadu, aby se předešlo střetu s letními olympijskými hrami 1968 v Mexico City, se Grand Prix Mexika konala zpět ve svém obvyklém termínu v říjnu.
Zrušené závody Grand Prix Belgie se měla původně konat 8. června, ale Jackie Stewart, silný zastánce bezpečnosti ve Formuli 1, prohlédl okruh a požadoval několik změn. Majitelé okruhu jeho přání nesplnili a jezdci Grand Prix bojkotovali.David Hayhoe, Formula 1: The Knowledge records and trivia since 1950 – 2nd Edition, 2021, page 35.
Změny předpisů O aerodynamice se mluvilo od minulé sezóny a většina týmů se rozhodla implementovat přední a zadní křídla, kromě spoilerů na přídi, které přišly o něco později. Lotus byl průkopníkem pohyblivých křídel, ovládaných čtvrtým pedálem u jezdcových nohou, a jeho soupeři využili zimní přestávky k implementaci vlastního systému. McLaren například dal svým jezdcům páku vedle levé ruky, aby zploštili zadní křídlo, čímž se zvýšila rychlost na rovince, a připojil brzdový pedál ke křídlu, aby se křídlo automaticky vrátilo do původní polohy a vznikl přítlak v zatáčkách. Tyrrell Matra přišel s elektricky ovládaným zadním křídlem, které automaticky zploštělo zadní křídlo při zařazení pátého rychlostního stupně.
Na začátku sezóny byla křídla umístěna co nejvýše, aby generovala co největší přítlak, a zajištěna na zavěšení vozu, aby tlačila pneumatiky do země. Když však Grand Prix Španělska 1969 zaznamenala několik dramatických havárií, FIA (tehdy známá jako Commission Sportive Internationale nebo CSI) zakázala jakékoli použití křídel. Stále byly povoleny pouze křídla na nose. O tom bylo náhle rozhodnuto po prvním tréninku na Grand Prix Monaka.
Od následujícího závodu byla křídla opět povolena, ale pouze v případě, že neměla žádné pohyblivé části a byla pevně připevněny k odpruženým částem karoserie (tedy ne k zavěšení) a spadala do určité maximální výšky a šířky. Tato pravidla byla zavedena pro Grand Prix Nizozemska a přísně vynucována od Francie.
Výsledky a pořadí
Grand Prix Pořadí Grand Prix Pole position Nejrychlejší kolo Vítěz závodu Vítězný tým Pneumatiky Výsledky 1 Grand Prix Jihoafrické republiky Jack Brabham Jackie Stewart Jackie Stewart Matra-Ford Výsledky 2 Grand Prix Španělska Jochen Rindt Jochen Rindt Jackie Stewart Matra-Ford Výsledky 3 Grand Prix Monaka Jackie Stewart Jackie Stewart Graham Hill Lotus-Ford Výsledky 4 Grand Prix Nizozemska Jochen Rindt Jackie Stewart Jackie Stewart Matra-Ford Výsledky 5 Grand Prix Francie Jackie Stewart Jackie Stewart Jackie Stewart Matra-Ford Výsledky 6 Grand Prix Velké Británie Jochen Rindt Jackie Stewart Jackie Stewart Matra-Ford Výsledky 7 Grand Prix Německa Jacky Ickx Jacky Ickx Jacky Ickx Brabham-Ford Výsledky 8 Grand Prix Itálie Jochen Rindt Jean-Pierre Beltoise Jackie Stewart Matra-Ford Výsledky 9 Grand Prix Kanady Jacky Ickx Jacky Ickx Jack Brabham Jacky Ickx Brabham-Ford Výsledky 10 Grand Prix USA Jochen Rindt Jochen Rindt Jochen Rindt Lotus-Ford Výsledky 11 Grand Prix Mexika Jack Brabham Jacky Ickx Denny Hulme McLaren-Ford Výsledky
Bodový systém Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Vozy Formule 2 neměly nárok na body do šampionátu. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo pět nejlepších výsledků z kol 1-6 a čtyři nejlepší výsledky z kol 7-11.
Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:
Umístění1.2.3.4.5.6.Body964321Zdroj:
Pořadí jezdců Jezdec RSA ESP MON NED FRA GBR GER ITA CAN USA MEX Body 1 Jackie Stewart 1 1 Ret 1 1 1 2 1 Ret Ret 4 63 2 Jacky Ickx Ret 6 Ret 5 3 2 1 10 1 Ret 2 37 3 Bruce McLaren 5 2 5 Ret 4 3 3 4 5 DNS DNS 26 4 Jochen Rindt Ret Ret Ret Ret 4 Ret 2 3 1 Ret 22 5 Jean-Pierre Beltoise 6 3 Ret 8 2 9 12 3 4 Ret 5 21 6 Denny Hulme 3 4 6 4 8 Ret Ret 7 Ret Ret 1 20 7 Graham Hill 2 Ret 1 7 6 7 4 9 Ret Ret 19 8 Piers Courage Ret 2 Ret Ret 5 Ret 5 Ret 2 10 16 9 Jo Siffert 4 Ret 3 2 9 8 11 8 Ret Ret Ret 15 10 Jack Brabham Ret Ret Ret 6 Ret 2 4 3 14 11 John Surtees Ret 5 Ret 9 Ret DNS NC Ret 3 Ret 6 12 Chris Amon Ret Ret Ret 3 Ret Ret 4 13 Richard Attwood 4 6 3 14 Vic Elford 7 10 5 6 Ret 3 15 Pedro Rodríguez Ret Ret Ret Ret 6 Ret 5 7 3 16 Silvio Moser Ret Ret 7 Ret Ret 6 11 1 17 Jackie Oliver 7 Ret Ret Ret Ret Ret Ret Ret Ret 6 1 18 Johnny Servoz-Gavin Ret1 6 NC 8 1 — Sam Tingle 8 0 — Pete Lovely 7 Ret 9 0 — John Miles Ret 10 Ret Ret Ret 0 — Bill Brack NC 0 — Mario Andretti Ret Ret Ret 0 — Jo Bonnier Ret Ret 0 — George Eaton Ret Ret 0 — Peter de Klerk NC 0 — Basil van Rooyen Ret 0 — John Love Ret 0 — Derek Bell Ret 0 — John Cordts Ret 0 — Al Pease DSQ 0 — Ernesto Brambilla DNS 0 Jezdci, kteří neměli nárok na body Formule 1, protože jeli s vozy Formule 2. — Henri Pescarolo 5 — Kurt Ahrens Jr. 7 — Rolf Stommelen 8 — Peter Westbury 9 — Xavier Perrot 10 — François Cevert Ret — Gerhard Mitter DNS — Hubert Hahne DNS — Dieter Quester DNS — Hans Herrmann DNS Jezdec RSA ESP MON NED FRA GBR GER ITA CAN USA MEX Body
Vozy Formule 2 obsadily při Grand Prix Německa pozice mezi pátým a desátým místem, ale jezdci, kteří tyto vozy řídili, nezískali žádné body do šampionátu. Body za páté a šesté získali jedenáctý a dvanáctý v závodě Siffert a Beltoise.
Pořadí konstruktérů Konstruktér RSA ESP MON NED FRA GBR GER ITA CAN USA MEX Body 1 Matra-Ford 1 1 Ret 1 1 1 2 1 4 NC 4 66 2 Brabham-Ford Ret 6 2 5 3 2 1 (5) 1 2 2 49 (51) 3 Lotus-Ford 2 Ret 1 2 6 4 4 2 3 1 9 47 4 McLaren-Ford 3 2 (5) 4 4 3 3 4 5 Ret 1 38 (40) 5 BRM 7 5 Ret 9 Ret Ret NC NC 3 6 7 6 Ferrari Ret Ret Ret 3 Ret Ret 6 Ret 5 7 7 — Cooper-Maserati 7 WD 0 — Brabham-Repco 8 0 — Brabham-Climax Ret 0 — Eagle-Climax DSQ 0 Konstruktér RSA ESP MON NED FRA GBR GER ITA CAN USA MEX Body
Tučné výsledky se započítávají do součtů šampionátu.
Nemistrovské závody Další závody Formule 1 pořádané v roce 1969, které se nepočítávaly do mistrovství světa. Grand Prix Madridu a Gold Cup se konaly souběžně s vozy Formule 5000.