Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, , lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese v Kraji Vysočina, na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde obyvatel.
Historie náhled|vlevo|Nejstarší známé vyobrazení Havlíčkova Brodu (kolem roku 1690) Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o vlastním městě pochází ale z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem. Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi.
V roce 1274 byla osada povýšena na město a ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Později se dle německých horníků nazýval Německý Brod.Časopis turistů. Praha: Klub českých turistů, 10.01.1902, 14(1). s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:47925d30-615f-11e5-9a33-5ef3fc9ae867 Tak se město jmenovalo až do roku 1945.
Po pánech z Lichtenburka drželi v 14. století Brod pánové z Lipé, později Boček z Poděbrad a ke konci 14. století z Dubé (1386) a z Landštejna (1397). Na počátku 15. století drží Brod pan Čeněk z Vartenberka.
Za husitských válek zde v roce 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky, tato událost současně definitivně ukončila těžbu stříbra. Německý Brod byl srovnán se zemí. Po roce 1422 bylo město podobojí přirozeně až do 17. století, kdy byla provedena násilně protireformace.
Po porážce Zikmunda byl Brod prodán pánům Trčkům z Lípy, za nichž rozkvetlo město podruhé. V 16. století koupil Brod hrabě Thurn a po něm opět Rud. Trčka, který byl posledním pánem Německého Brodu. Jeho syn byl v roce 1634 s Valdštejnem zavražděn. Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.
náhled|vlevo|Německý Brod, kresba Johanna Venuta, 1812
V 18. století odkazem Barbory Kobzinové byl dán základ latinským školám a vyučování svěřeno augustiniánům. V josefinské době byly zrušeny a proměněny v hlavní školy. V roce 1807 byly opět obnoveny a svěřeny premonstrátům Želivským.
V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor. 5. května 1945Německý Brod se Havlíčkovým stal už před koncem války bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se od roku 1995 vyrábí pivo Rebel.
Přírodní poměry Městem protékají 2 řeky – Sázava a Šlapanka, která se na kraji města vlévá do Sázavy. Dalšími přítoky těchto řek na území města jsou Stříbrný potok, Cihlářský potok, potok Žabinec a Rozkošský potok, na nichž se nachází četné množství rybníků. Na Stříbrném potoce to jsou kupříkladu Nádržní rybník nebo Lihovarský rybník. Okolí Cihlářského potoka se nazývá Vlkovsko. Ve Vlkovsku najdeme soustavu rybníků táhnoucí se od obce Knyk přes okraj města a dále pokračující v parku Budoucnost až k Sázavě. Kaskádu tvoří Knycký rybník, Štičí rybník, Zádušní rybník, Pfaffendorfský rybník, Hajdovec, Cihlář, Rantejch, Hastrman, Očko a Obora. Na Žabinci se rozprostírá stejnojmenný rybník, který je zároveň největším rybníkem ve městě.
Obyvatelstvo Počet obyvatel
Dle Časopisu Turistů bylo v roce 1902 v Německém Brodě 6525 obyvatel, z největší části českých.
Struktura populace Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.
Městská správa Členění města náhled|Katastrální členění Havlíčkova Brodu Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí: k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část) k. ú. Jilemník – část Jilemník k. ú. Klanečná – část Klanečná k. ú. Květnov – část Květnov k. ú. Mírovka – část Mírovka k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část) k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice k. ú. Zbožice – část Zbožice
Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990), Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
Správní území
Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 56 obcí.
Samospráva V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů. Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů. náhled|Stará a nová radnice v dolním části Havlíčkova náměstí Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod. Potřetí byl Jan Tecl zvolen starostou po komunálních volbách v roce 2018. V sedmičlenné městské radě má ODS nově tři zástupce, kandidátka hnutí ANO a Žen za Brod dva a TOP 09 s ČSSD po jednom. Po komunálních volbách v roce 2022 byl starostou zvolen Zbyněk Stejskal z ODS.
Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990 Ing. Tomáš Holenda 1990–1994 Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana) Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci) Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS) Mgr. Jan Tecl, MBA 2010–2022 (ODS) Zbyněk Stejskal 2022–dosud (ODS)
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. dubna 1996.
Doprava
Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, Kolín – Havlíčkův Brod od Kolína a Prahy, Pardubice – Havlíčkův Brod od Pardubic, Brno – Havlíčkův Brod od Brna a lokální trať Havlíčkův Brod – Humpolec do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu. Od prosince 2021 do července 2023 zde stavěly i žluté rychlíky společnosti Regiojet, které se na tuto trať opět vrátí v prosinci 2026. Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.
Nachází se zde letiště Havlíčkův Brod, které je jediným mezinárodním letištěm v Kraji Vysočina.
Školství Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova Základní škola a mateřská škola Havlíčkův Brod, Konečná Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská Základní škola a Praktická škola, U Trojice Gymnázium Havlíčkův Brod Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod Pedagogicko – psychologická poradna Havlíčkův Brod Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod Soukromá Základní umělecká škola Na Gymnáziu v Německém Brodě studovali:
Josef Dobrovský (1764–1767) Jan Valerián Jirsík (1809–1810) František Jaroslav Rubeš (1832) Karel Havlíček Borovský (1833–1838) Bedřich Smetana (1837–1839) Václav Zelený (1837–1842)
Muzea, galerie a knihovny Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (Havlíčkovo náměstí 19) Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (Havlíčkovo náměstí 18) Krajská knihovna Vysočiny (Žižkova 4344) Lékařská knihovna Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod (Rozkošská 2322) Lékařská knihovna Nemocnice Havlíčkův Brod (Husova 2624) Knihovna Výzkumného ústavu bramborářského (Dobrovského 2366)
Sport FC Slovan Havlíčkův Brod – fotbalový klub hrající divizi (4. nejvyšší česká soutěž) BK Havlíčkův Brod – hokejový klub hrající v 2. lize (3. nejvyšší česká soutěž), strávil jeden ročník v soutěži nejvyšší (1947/48) FC Pramen Havlíčkův Brod – futsalový klub hrající 2. nejvyšší ligu v republice Oddíl orientačního běhu Hroši Havlíčkův Brod – softballový tým, jehož všechna mužstva hrají nejvyšší ligy v republice SRC Fanatic Havlíčkův Brod – aerobik, jehož týmy několikrát získaly titul mistrů světa, Evropy a ČR TJ Sokol Havlíčkův Brod – florbalový klub, který hrál druhou nejvyšší mužskou soutěž TJ Jiskra Havlíčkův Brod – basketbalový tým TJ Jiskra Havlíčkův Brod – zápas, několikanásobný mistr ČR
V roce 2019 hostil Havlíčkův Brod společně s Prahou Mistrovství světa mužů v softballu
Účastníci Olympijských her z Havlíčkova Brodu
Josef Augusta (1946–2017), ZOH 1976 (hokej), ZOH 2002 (hokej, trenér) Jaroslav Benák (* 1962), ZOH 1984 a ZOH 1988 (hokej) Josef Beránek (1891–1959), LOH 1912, LOH 1920, LOH 1924 (zápas) Jaroslav Holík (1942–2015), ZOH 1972 (hokej) Jiří Holík (* 1944), ZOH 1964, ZOH 1968, ZOH 1972, ZOH 1976 (hokej) Cyril Krejčí (* 1957), LOH 1980 (volejbal) Regina Rajchrtová (* 1968), LOH 1988 (tenis) Lenka Šmídová (* 1975), LOH 2000, LOH 2004, LOH 2008 (plachtění) Jan Suchý (1944–2021), ZOH 1968 (hokej) Marek Švec (* 1973), LOH 1996, LOH 2000, LOH 2008 (zápas) Josef Vašíček (1980–2011), ZOH 2010 (hokej) Petr Vlk (* 1964), ZOH 1988 (hokej)
Průmysl a zemědělství Již od První republiky se ve městě nachází Výzkumný ústav bramborářský. Nachází se zde také měšťanský pivovar Havlíčkův Brod vyrábějící pivo značky Rebel. Ve městě se vyrábí také mouka. Začátky existence mlýna lze odhadnout na 200–300 let zpět. V roce 1873 byl však přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní.
Textilní průmysl je ve městě zastoupen firmou Pleas.
Od poloviny 19. století působí ve městě tiskárny. Ty současné patří mezi nejvýznamnější výrobce knih v České republice. Sídlí tu i několik knižních nakladatelství. Mezi ně patří Nakladatelství Hejkal, nakladatelství Petrkov či Tobiáš. V Havlíčkově Brodě se také každoročně koná knižní veletrh.
Svoji pobočku zde až do března 2026 měla firma HARTMANN – RICO a.s., vyrábějící farmaceutické potřeby, a kousek za městem firma produkující součástky do aut – Futaba Czech, s. r. o.
Zdravotnictví
Nemocnice První nemocnice byla v Německém Brodě otevřena již 1853. V roce 1898 byla vystavěna nová okresní nemocnice. Její areál se do té doby postupně rozšiřoval. V 90. letech byla uskutečněna velká přestavba a díky tomu mohlo dojít k navrácení zapůjčených budov Psychiatrické léčebně. V současné době nemocnice disponuje více než 500 lůžky na 19 odděleních.
Psychiatrická nemocnice