Josef Václav Frič (5. září 1829 PrahaMatriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském – 14. října 1890 Královské VinohradyMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl český spisovatel, novinář a politik, představitel romantismu. Psal také pod pseudonymem M. Brodský a A. Hron.

Život Byl synem českého vlastence a advokáta Josefa Františka Friče a už během studia na Akademickém gymnáziu se rozhodl, že bude básníkem. V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku „Slávie“ a spolu s Johannem Rittigem vedl pražské studenty na barikády. Se studenty uctil i památku poražených a padlých bělohorské bitvy, pietní akt se měl původně konat u Světlušky, ale aby se účastníci vyhnuli střetu s policií, přesunuli se na blízký toleranční hřbitov v Ruzyni. Tam, k nelibosti policie, nešlo akci zabránit, jedním z řečníků byl i J. V. Frič. Po potlačení pražského povstání odjel na Slovensko, kde se podílel na organizaci protimaďarského povstání. Po návratu do Prahy založil v roce 1849 s přáteli spolek „Českomoravské bratrstvo“, ale brzy nato byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně, v roce 1854 byl omilostněn, poté žil pod policejním dohledem.

V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později (1859) propuštěn pod podmínkou emigrace. Odešel do Londýna, odkud se ještě téhož roku (1859) přestěhoval do Paříže, poté do Berlína, odkud stále vedl svůj boj proti Rakousku. V 70. letech žil v Budapešti a v Záhřebu, nějaký čas strávil i v Petrohradě a Římě, pozvolna však nahlížel, že jeho boj nemá vyhlídky na úspěch a v roce 1879 se vrátil do Čech. Začal pracovat v Umělecké besedě, z politického života se úplně stáhl a věnoval se pouze literatuře, novinářské a redakční práci. Podílel se také na vydání almanachu Máj. náhled|vlevo|Josef Václav Frič se syny Janem (vlevo) a Josefem (Paříž, 1866) Po návratu z vyhnanství bydlel s rodinou u příbuzných své ženy v Krakovské ulici. Roku 1883 se rodina přestěhovala do usedlosti Horní Perucka nad Nuselskými schody (Jana Masaryka čp. 73/14) a po pěti letech do pronajaté vily čp. 195 (Jana Masaryka). Zde roku 1890 zemřel.Josef Jan Frič: O vzniku a rozvoji vlastního závodu. V Praze: Nákladem vlastním, 1931. 32 stran. Pohřben je spolu s manželkou a potomky v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.

Rodinný život

Josef Václav Frič byl dvakrát ženat, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou (1829–1857). Po její smrti se koncem roku 1857 oženil s Annou Kavalírovou (1825–1893). Narodilo se jim pět dětí, prvorozený syn (*/† 1858) i dcera (*/† 1859) však brzy po narození zemřeli. Dospělosti se dožili synové Josef (1861–1945) a Jan (1863–1892) a dcera Božena (1865–1923),Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josefvšichni narození v Paříži. Anna Fričová se roku 1867 s dětmi odstěhovala do Prahy.Ottův slovník naučný, heslo Anna Fričová.

Dílo Žurnalistika Byl stále literárně aktivní, doma i v exilu. Často psal pod pseudonymy: Hron, A. Hron, Jan Hron, Hynek, J. Brodský, Martin Brodský, Josef Gartner, J. Str. Hynek, J. Stratimír Hynek, Mostecký, J. Opočenský, Pohorský, Rozerviát Malkontent, Jeden ze starých bojovníků božích.Lexikon české literatury I/1, 1985, s. 750 (autorka hesla Marie Řepková) V exilu v Londýně se podílel na vedení redakce časopisu Hermann. Ihned po návratu z exilu v říjnu roku 1887 v Praze založil a až do své smrti redakčně vedl satirický týdeník Šípy. Přispíval do řady novin a časopisů, v Čechách např. do Kwětů, Lumíra, časopisů Osvěta, Pokrok, Politik, Poutník, Rachejtle, Ruch, ', Světozor, Švanda dudák, v Záhřebu do Agramer Zeitung (1873–1877), v Ženevě Čech a Česká Thalia, a dalších.

Poezie Upír – epická báseň o nemrtvém (1849) Lada Nióla – almanach mladých básníků (1856) Písně z bašty – romantická sbírka, psána roku 1862, ale vydána až po jeho smrti

Drama Václav IV. Svatopluk a Rostislav Hynek z Poděbrad Der Apostat (libretto) Vladimír Bohův zvolenec (překlad libretta Der Apostat do češtiny)

Další díla Osud rozervance Sebrané spisy – toto dílo vydával v Praze od roku 1879, mnoho z obsahu je zde uveřejněno poprvé 1. díl obsahuje dramata 2. díl obsahuje povídky 3. díl obsahuje básně a satiry Paměti – vydávané od roku 1885 obsahují zprávy o kulturním, společenském a politickém životě té doby

Odkazy Reference

Literatura

ŽÁČEK, Václav. Josef Václav Frič. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1979. 392 s. + 48 s. obr. přílohy. (Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, sv. 52)

Související články Česká literatura v letech 1815–1918 Seznam českých spisovatelů Revoluce v roce 1848

Externí odkazy

Vybraná díla Josefa Václava Friče volně dostupná v Krameriovi Městské knihovny v Praze Josef Václav Frič na WorldCat Identities

Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští politici Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští básníci 19. století Kategorie:Májovci Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Fričovi Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Narození 5. září Kategorie:Narození na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Úmrtí v roce 1890 Kategorie:Úmrtí 14. října Kategorie:Úmrtí na Vinohradech (Praha 2) Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Češi v Chorvatsku Kategorie:Revolucionáři