ivan Paulavič Melež (Іван Паўлавіч Мележ, 8. února 1921 Hlinišča – 9. srpna 1976 Minsk) byl běloruský spisovatel.
Život Narodil se v chudé rolnické rodině v Chojnickém rajónu Homelské gubernie. V roce 1939 nastoupil na Moskevský institut filozofie, literatury a historie a o rok později vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Za druhé světové války bojoval v Rudé armádě a byl dopisovatelem frontových novin. V červnu 1942 utrpěl zranění ramene, byl demobilizován a vystudoval Běloruskou státní univerzitu, která za války sídlila ve Schodni v Moskevské oblasti. Od roku 1945 působil v redakci časopisu běloruských spisovatelů Polymja. Přednášel literární historii na Běloruské státní univerzitě a pracoval v propagandistickém oddělení komunistické strany. Od roku 1967 byl poslancem Nejvyššího sovětu Běloruské SSR a od roku 1971 místopředsedou Svazu běloruských spisovatelů. Angažoval se také ve Světové radě míru. V srpnu 1973 byl jedním ze signatářů otevřeného dopisu 31 sovětských spisovatelů listu Pravda, v němž odsoudili aktivity Alexandra Solženicyna a Andreje Sacharova. Zemřel na infarkt ve věku 55 let.
Tvorba První báseň Melež vydal v roce 1939 a první sbírku povídek v roce 1946. V románu Směr Minsk popsal boj běloruských partyzánů proti nacistické okupaci. Jeho nejvýznamnějším dílem je trilogie Poleská kronika (tvořená romány Lidé z močálů, Závan bouře a nedokončenou knihou Prosincové vánice), líčící život venkovanů v Polesí ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Je také autorem divadelních her Dokud jsme mladí a Narozeniny. Byl představitelem socialistického realismu, i když se v jeho knihách objevuje také kritika rusifikace Běloruska a násilné kolektivizace.
V roce 1955 mu byl udělen Řád Odznak cti. V roce 1972 byl jmenován lidovým spisovatelem Běloruska a obdržel Leninovu cenu. Posmrtně mu byla udělena běloruská státní cena. Je po něm pojmenováno Činoherní divadlo Ivana Meleže v Mazyru a Svaz běloruských spisovatelů uděluje na jeho počest Literární cenu Ivana Meleže. Dokumentarista Vjačaslav Adamšyk o něm natočil v roce 1978 životopisný film. Viktor Turov podle jeho knih natočil ve studiu Belarusfilm celovečerní filmy Lidé na močálu (1981) a Dech bouře (1983).
Česká vydání Směr Minsk. Naše vojsko, Praha 1959. Přeložil Jaroslav Hulák Lidé z močálů. Práce, Praha 1978. Přeložil Jiří Bagár
Reference
Externí odkazy
Беларускі дзяржаўны архіў-музей літаратуры і мастацтва Беларуская Інтэрнэт-Бібліятэка
Kategorie:Běloruští spisovatelé Kategorie:Sovětští spisovatelé Kategorie:Spisovatelé socialistického realismu Kategorie:Váleční zpravodajové Kategorie:Nositelé Odznaku cti Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR) Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození 8. února Kategorie:Narození v Homelské oblasti Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Úmrtí 9. srpna Kategorie:Úmrtí v Minsku