náhled|300px|Strukturní vzorce tetraoxotelluranového a hexaoxotelluranového aniontu
Tellurany jsou sloučeniny obsahující oxyanionty s atomy telluru v oxidačním čísle +6.
Druhy Nejčastěji se vyskytují tetraoxotellurany (TeO42−) a hexaoxotellurany (TeO66−), popsány jsou také pentaoxotellurany (TeO54−), ditellurany (Te2O108−)Wells A. F. (1984) Structural Inorganic Chemistry 5th edition Oxford Science Publications a polymerní anionty, jako například (TeO54−)n.
Tetraoxotellurany Tetraoxotelluranový ion TeO42− je analogem síranového iontu, SO42−, a selenanového iontu, SeO42−. Zatímco síranů a selenanů je známo mnoho, tak tetraoxotelluranový ion je znán jen u několika málo sloučenin, jako je tetraethylamonná sůl (NEt4)2TeO4.
Mnoho sloučenin se stechiometrií naznačující přítomnost tetraoxotelluranového iontu se ve skutečnosti skládá z polymerních aniontů obsahujících šestimocný tellur; příkladem může být telluran sodný, Na2TeO4, obsahující oktaedrické atomy telluru se společnými hranami.
2 TeO42− → 2 TeO32− + O2 (E0 = −1,042 V)
Záporná hodnota E0 naznačuje, že telluranový ion má oxidační účinky.
Hexaoxotellurany Ke sloučeninám oktaedrického aniontu TeO66− patří například Ag6TeO6, Na6TeO6, a Hg3TeO6. Jsou také známy hydroxyoxotellurany, ve kterých se vyskytuje protonovaný ion TeO66−, například (NH4)2TeO2(OH)4.
TeO54− Cs2K2TeO5 obsahuje ionty TeO54−, jejichž geometrie je trigonálně bipyramidální. Ve sloučenině Rb6Te2O9 jsou přítomny anionty TeO54− i TeO42−. Další sloučeniny se stechiometrií naznačující přítomnost TeO54− mohou obsahovat dimerní Te2O108− se dvěma skupinami {TeO6} se společnými hranami - takovými jsou mimo jiné Li4TeO5 a Ag4TeO5; nebo oktaedrické {TeO6} se společnými vrcholy, jako je tomu u Hg2TeO5.
Polymerní tellurany Dimerní Te2O108− skládající ze dvou {TeO6} osmistěnů je obsažen ve sloučenině Li4TeO5. Podobný hydroxy-oxyanion Te2O6(OH)4 je obsažen v hexahydrátu ditelluranu draselno-sodného, Na0,5K3,5Te2O6(OH)4·6H2O, v tomto případě se skládá z osmistěnů se společnými hranami.
Polymerní řetězce {TeO6} spojené vrcholy (TeO5)n4n− obsahuje například Li4TeO5.
Ve vodných roztocích Ve vodných roztocích jsou telluranové ionty šestivazné. V neutrálních roztocích je nejčastější pentahydrogenhexaoxotelluranový ion, H5TeO6−, v zásaditých prostředích převažuje tetrahydrogenhexaoxotelluranový ion, H4TeO62−, a v kyselých kyselina hexahydrogentellurová, H6TeO6.
NMR spektra Tellur má dva izotopy aktivní v NMR, 123Te a 125Te. 123Te má přirozený výskyt 0,9 % a jaderný spin ½. 125Te má přirozený výskyt 7 % a jaderný spin také ½; u 125Te se NMR provádí častěji, protože má tento izotop vyšší citlivost.Drago, R. S. Physical Methods for Chemists 2nd ed.; Surfside Scientific Publishers: Gainesville, FL 1992 Chemické posuny u tetraoxotelluranových aniontů bývají kolem 610 ppm (125Te NMR při 25 °C, frekvenci 94,735 MHz, a použití 1,0 M vodného roztoku kyseliny tellurové.
Reference
Kategorie:Oxyanionty