Osanna z Kotoru, rodným jménem Jovana Kosić (srbsky: Озана Которска; 25. listopadu 1493, Releza – 27. dubna 1565, Cattaro), byla černohorská římskokatolická mystička a poustevnice srbského původu. Byla konvertitkou z pravoslaví a stala se dominikánskou terciářkou. Katolická církev ji uctívá jako blahoslavenou.
Život vlevo|náhled|559x559pixelů|Vitrážové okno s jejím vyobrazením Narodila se 25. listopadu 1493 ve vesnici Releza v Zetě do pravoslavné kněžské rodiny Kosić a v této tradici byla pokřtěna jako Jovana. Jejím otcem byl pravoslavný kněz Pero Kosić a jejím strýcem byl Marko Kosić, mnich, který se později stal pravoslavným biskupem v Zetě. Její dědeček Aleksa Kosić a pradědeček Đuro Kosić byli také pravoslavní kněží.
V mládí byla pastýřkou a zvykla si trávit osamělé hodiny na pastvě modlitbou. Jeden příběh vypráví, že jednoho dne, když sledovala stáda, uviděla dítě spící na trávě. Přitahována jeho krásou, šla pro dítě, ale to náhle zmizelo, načež se cítila velmi osamělá.
S těmito zjeveními se opakovaně setkávala. Když jí bylo 14 let, její vizi začala následovat zvláštní touha odcestovat do pobřežního města Cattaro v Benátské Albánii, kde cítila, že se dokáže lépe modlit. Její matka tomu nerozuměla a neochotně pro ni zařídila místo služebné u bohaté katolické rodiny Buća, která dívce nechávala dostatek času na modlitbu a návštěvu chrámu. V Cattaru opustila pravoslaví a konvertovala ke katolicismu, přičemž začala používat křestní jméno Katarina. Ve volném čase se naučila číst a psát. Četla náboženské knihy v latině i italštině, zejména Bibli.
V pozdním dospívání pocítila volání žít jako poustevnice. Ačkoli byla pro takové povolání považována za velmi mladou, její duchovní vůdce jí dovolil nechat se zazdít v cele postavené poblíž kostela sv. Bartoloměje v Cattaru. Cela měla okno, kterým mohla poslouchat mši, a další okno, přes které lidé občas prosili o modlitby nebo jí dávali jídlo. Než byly dveře této cely zapečetěny, složila formální sliby zasvěceného života.
Poté, co zemětřesení zničilo její první poustevnu, se přestěhovala do cely v kostele sv. Pavla a stala se dominikánskou terciářkou, přičemž na počest bl. Osanny z Mantovy přijala jméno Osanna. V její blízkosti se usadila skupina sester dominikánek, které se s ní radily o duchovním životě a začaly ji považovat za svou vůdkyni. Měla brzy tolik následovnic, že pro ně musel být zřízen nový klášter.
Ve své malé cele měla údajně mnoho mystických prožitků. Mezi ně patřilo vidění Krista jako dítěte, Panny Marie a několik světců. Jednou se jí měl zjevit ďábel v podobě Panny Marie a sdělit jí, aby zmírnila své odříkání. S pomocí svého zpovědníka se jí však podařilo toto pokušení odhalit.
Ženský klášter založený v Cattaru ji považoval za svou zakladatelku kvůli jejím modlitbám, ačkoli toto místo nikdy ve skutečnosti neviděla. Když na město 9. srpna 1539 zaútočil Chajruddín Barbarossa a Cattaro bylo ohroženo, jeho občané ji žádali o pomoc. Následné uchránění města pak bylo připisováno jejím modlitbám. Později byly její modlitby připisovány také záchraně před morem.
Zemřela dne 27. dubna 1565 v Cattaru, kde jsou její neporušené ostatky uchovávány v kostele Panny Marie.
Úcta Dne 21. prosince 1927 ji papež Pius XI. ekvivalentně blahořečil podepsáním dekretu, potvrzujícího její kult v minulosti.
Její památka je připomínána 27. dubna.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Saints SQPN Santi e Beati
Kategorie:Blahoslavení Kategorie:Černohorky Kategorie:Dominikánští terciáři Kategorie:Poustevnice Kategorie:Křesťanští mystikové Kategorie:Mystičky Kategorie:Vizionáři mariánských zjevení Kategorie:Narození v roce 1493 Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Narození v Černé Hoře Kategorie:Úmrtí v roce 1565 Kategorie:Úmrtí 27. dubna Kategorie:Úmrtí v Kotoru Kategorie:Pohřbení v Černé Hoře Kategorie:Ženy