Přerov ( Prerau) je statutární město v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Leží 21 kilometrů jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, nachází se v nadmořské výšce přibližně 200 m n. m. a má rozlohu 58,48 km². Žije zde obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006.
Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Meopta, Kazeto a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.Ottův slovník naučný, heslo Přerov, 5. Přerov, průmyslové a obchodní město na Moravě
Nachází se zde vykopávky značného množství mamutích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27–26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván městem mamutů.http://www.mamutov.eu/ Ovšem je také nazýván městem Blahoslavovým a Komenského.
Název Jméno města je totožné se starým slovem prěrov ("příkop", též "rybník, tůň, bažina").
Historie Lovci mamutů
Nejstarší doklady lidské přítomnosti na území dnešního Přerova pocházejí z paleolitu. Významnou lokalitou je světově proslulé gravettské sídliště lovců mamutů v městské části Předmostí, které představuje jeden z největších paleolitických areálů svého druhu v Evropě. Archeologické výzkumy zde odhalily sídlištní i pohřební aktivity, skládky mamutích kostí a doklady paleolitického umění.
Středověk a novověk Na území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 velkomoravské hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké hradiště,Lutovský, Michal: Po stopách prvních Přemyslovců. III. Správa a obrana země (1012–1055). Libri, Praha 2008, str. 52–58 další postavili Poláci (po roce 1003).Procházka R.: Hrad Přerov v raném středověku (9.–11. století) a počátky mladohradištní hmotné kultury, Brno 2017 První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.
vlevo|náhled|Město Přerov (Prerau) na výřezu z druhého vydání Müllerovy mapy Moravy z roku 1790 Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město, jímž byl až do roku 1487. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů, i s působením evangelické církve zvané Jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský. Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.
Návrší nad Přerovem – zvané Švédské šance – je také archeologicky cennou a v regionu ojedinělou lokalitou s dochovanými relikty opevnění zbudovaného švédským vojskem v srpnu roku 1643.
Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.
Druhá světová válka a poválečné období Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno Přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích, kde Slovák Karol Pazúr nechal v roce 1945 postřílet na tři stovky nevinných karpatských Němců, převážně žen a dětí. U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr začal.
náhled|Výstavba sídliště v Předmostí, 1984 Významným obdobím byla pro Přerov éra budování socialismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum. V sedmdesátých letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí chemického průmyslu.
Po roce 1989 Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!“. Doba byla hodně zmatená. Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám. Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.
Obyvatelstvo Počet obyvatel Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend.
K 1. lednu 2022 v 1. správním obvodu města (Přerov a bezprostřední okolí) žije 46 024 obyvatel (+1 196 cizinců). Počet veškerých obyvatel spadajících pod přerovské úřady (±10 km od města) je 78 468 obyvatel (+1724 cizinců).
+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 11 341 15 464 17 749 22 007 26 966 28 442 30 270 29 054 36 101 44 324 50 593 51 300 48 335 44 361 41 019
+ Vývoj počtu domů podle sčítání domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 1 388 1 658 1 896 2 267 2 684 3 061 3 664 4 379 4 636 4 488 4 048 4 267 4 264 4 510 4 640
Struktura populace
Národnostní složení obyvatel Přerova Obyvatelstvo bylo tradičně české, německé, židovské a slovenské národnosti, avšak po vytvoření československé národnosti a po dějích druhé světové války německé a židovské obyvatelstvo až na pár rodin téměř vymizelo.
česká 88,4 % moravská 7,1 % slovenská 1,9 % romská 0,2 % vietnamská 0,1 % ukrajinská 0,1 % polská 0,1 % ostatní 1,8 %
Části města náhled|Katastrální území Přerova Přerov se dělí na 13 číslovaných evidenčních částí. Samosprávné městské části ani obvody nemá.
Přerov I-Město Přerov II-Předmostí Přerov III-Lověšice Přerov IV-Kozlovice Přerov V-Dluhonice Přerov VI-Újezdec Přerov VII-Čekyně Přerov VIII-Henčlov Přerov IX-Lýsky Přerov X-Popovice Přerov XI-Vinary Přerov XII-Žeravice Přerov XIII-Penčice
V devadesátých letech 20. století se některé části neúspěšně pokusily oddělit: 26. března 1993 se v části Přerov V-Dluhonice konalo místní referendum o odtržení od Přerova. Z 266 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 227, z toho 152 pro oddělení a 71 proti oddělení, 4 hlasy byly neplatné. Výsledek referenda byl kladný, oddělení však nepovolilo ministerstvo vnitra z důvodu přerušení souvislého území obce Přerov.Informace o místních referendech , odpověď na žádost o informaci, Magistrát města Přerova, 27. 10. 2010 12. září 1993 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov XI-Vinary. Z 552 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 373, z toho 151 pro odtržení, 193 proti odtržení a 7 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný. 16. června 2000 se konalo místní referendum o odtržení v části Přerov VI-Újezdec. Z 517 zapsaných oprávněných občanů hlasovalo 351, z toho 156 pro odtržení, 191 proti odtržení a 26 hlasů bylo neplatných. Výsledek referenda byl záporný.
Městská samospráva
Od roku 2006 je Přerov statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.
Po komunálních volbách roku 2018 byl zvolen primátorem Petr Měřínský z hnutí ANO. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, ODS a uskupení KDU-ČSL+TOP 09. Koalice disponovala těsnou většinou 18 z 35 zastupitelů.
Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154097379925661&id=224337820660
Doprava Dálnice Dálnice D1 Praha – česko-polská hranice u Věřňovic. Dálnice D55 – Olomouc – Kokory. Roku 2026 začala výstavba D55 směr Přerov – Kokory. náhled|Pohled na D1
Silnice I/47 Vyškov – Kroměříž – Přerov – Ostrava I/55 Olomouc – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – státní hranice II/150 Skalice nad Svitavou – Prostějov – Přerov – Valašské Meziříčí II/434 Bedihošt – Přerov – Lipník nad Bečvou II/436 Kojetín – Chropyně – Přerov – Doloplazy
Železnice náhled|Přerovské vlakové nádraží z roku 1841 Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Setkávají se zde tratě Česká Třebová – Přerov, Přerov–Bohumín, Přerov–Břeclav a Brno–Přerov. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je součástí II. tranzitního koridoru (VI. evropský železniční koridor). Přes železniční stanici Přerov jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst. Některé spoje ze směru Ostrava – Hranice směrem na Olomouc však Přerov objíždějí po spojce mezi stanicemi Prosenice a Dluhonice.
Městská doprava Ve městě je centrální autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí jak regionální, tak i dálkové linky. Městskou hromadnou dopravu zabezpečuje společnost Arriva autobusy na 12 linkách. Všechna vozidla MHD jsou nízkopodlažní.
Vodní doprava náhled|Nábřeží Bečvy V současné době není v území vodní doprava provozována. Severně od města je stabilizována trasa plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. V blízkosti Přerova se s umístěním přístavu zatím neuvažuje, jsou zde navrženy pouze tři plavební komory.
Letecká doprava Letiště Přerov je umístěno asi 2,5 kilometru jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.
náhled|Letiště Přerov Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 metrů dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do Náměště nad Oslavou v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.
Školství Jediná vysoká škola v České republice s hlavním zaměřením na logistiku je přerovská soukromá Vysoká škola logistiky, která nabízí bakalářské, magisterské a MBA studium v prezenční a kombinované formě. Nabízí bakalářský studijní obor udržitelná logistika nebo logistika se zaměřením logistika v dopravě, logistika ve službách nebo informatika pro logistiku. Dále nabízí magisterský studijní obor logistika se zaměřením logistika a řízení dopravy logistika a řízení výroby, logistika a řízení služeb, informatika pro logistiku a řízení.
Dále se zde nachází soukromá vyšší odborná škola zdravotnická, která nabízí studium v prezenční a kombinované formě. Tato škola nabízí obor diplomovaná všeobecná sestra.
Ze středních škol se ve městě nachází např. čtyřleté a šestileté jazykové Gymnázium Jana Blahoslava a čtyřleté a osmileté všeobecné Gymnázium Jakuba Škody.
Střední zdravotnická škola nabízí obor praktická sestra.
Střední pedagogická škola nabízí obory předškolní a mimoškolní pedagogika a pedagogické lyceum.
Na obchodní akademie lze studovat obory obchodní akademie a zahraniční obchod.