Dominika, plným názvem Dominické společenství, je suverénní ostrovní stát v Karibiku. Je součástí řetězce Návětrných ostrovů v souostroví Malé Antily v Karibském moři, leží asi 40 km jihovýchodně od Guadeloupe a 40 km severozápadně od Martiniku (oba zámořské departementy Francie). Ostrov je hornatý, vnitrozemí je tvořeno horami vulkanického původu s aktivní sopeční činností. Podnebí je tropické deštné, zmírňované severovýchodními pasáty a silnými srážkami. Na ploše 750 km² žije 72 000 obyvatel, což z něj činí druhý nejméně lidnatý suverénní stát v Karibiku a v celé Americe. Hlavní a největší město je Roseau. Tři čtvrtiny jsou černoši, potomci afrických otroků. Úředním jazykem je angličtina, rozšířená je dominická kreolština, drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Ostrov byl osídlen Aravaky, kteří sem přišli z Jižní Ameriky v 5. století. V 15. století Aravaky vytlačili Karibové. Kryštof Kolumbus údajně proplul kolem ostrova v neděli 3. listopadu 1493. Později byl ostrov kolonizován Evropany, převážně Francouzi, v letech 1690 až 1763. Francouzi sem pašovali otroky ze západní Afriky, aby pracovali na kávových plantážích. Velká Británie ostrov zabrala v roce 1763 po sedmileté válce a postupně zavedla angličtinu jako úřední jazyk. Ostrov získal nezávislost jako republika v roce 1978.
Dominika je unitární parlamentní republikou, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má vláda i jednokomorová sněmovna. Je rozvojovou zemí, v indexu lidského rozvoje se umístila na 98. místě. Její ekonomika je založena na finančních a bankovních službách daňového ráje a na cestovním ruchu, vyváží se hlavně stroje a banány. Dominika je pro své přírodní prostředí přezdívána „přírodní ostrov Karibiku“,P. C. Evans & L. Honychurch, Dominica: Nature Island of the Caribbean . Hansib (1989). má bujné horské deštné pralesy a je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, včetně endemického a národního ptáka papouška amazoňana císařského. Země je členem Společenství národů, Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Mezinárodní organizace frankofonie, Hnutí nezúčastněných zemí, Karibského společenství, Sdružení karibských států, Organizace východokaribských států a Karibského soudního dvora.
Etymologie Karibové nazývali ostrov Wai‘tu kubuli, což znamená „Její tělo je vysoké“.
Kryštof Kolumbus, plavící se za Španělsko, pojmenoval ostrov Dominika podle latinského výrazu dies Dominica pro neděli, den, kdy ostrov v listopadu 1493 poprvé uviděl.
Jméno Dominika se vyslovuje s důrazem na druhé i, podle španělské výslovnosti jména, které mu dal Kryštof Kolumbus.
Historie náhled|vlevo|Dominika kolem roku 1780 Ostrov byl osídlen Aravaky, kteří sem přišli z Jižní Ameriky v 5. století. V 15. století Aravaky vytlačili Karibové. Kryštof Kolumbus údajně proplul kolem ostrova v neděli 3. listopadu 1493.
Ostrov byl v 17. století osídlen Francouzi, kteří sem pašovali otroky ze západní Afriky, aby pracovali na kávových plantážích. Po vleklých bojích mezi Francií a Velkou Británií, které se odehrávaly v Karibiku celé 17. a 18. století, připadl ostrov Britům, kteří postupně zavedli angličtinu jako úřední jazyk.
Mezi lety 1958 a 1962 byla součástí Západoindické federace, autonomii získal ostrov roku 1967 a úplnou nezávislost pak v roce 1978. V 80. letech 20. století proběhly dva nezdařené pokusy o převrat. Hlavou státu je prezident, který na základě voleb jmenuje předsedu vlády. Zákonodárné shromáždění jmenuje prezidenta.
Státní symboly Vlajka
Vlajka je tvořena zeleným listem, na kterém je pravoúhlý trojbarevný kříž – žlutý, černý a bílý pruh – uprostřed vlajky je červené kruhové pole, v kterém je vyobrazen v přirozených barvách papoušek amazoňan císařský (Amazona imperialis), obklopený deseti zelenými hvězdami.Dominická vlajka na Flags of the World
Hymna
Dominická hymna je píseň Isle of Beauty, Isle of Splendour (). Byla přijata v době vzniku státu roce 1967. Verše složil Wilfred Oscar Morgan Pond a hudbu zkomponoval Lemuel McPherson Christian.
Geografie náhled|upright=1.9|Topografická mapa Dominiky náhled|Sopečná skála v zátoce Pagua na Dominice Dominika je ostrovní země v Karibiku. Je součástí řetězce Návětrných ostrovů v souostroví Malé Antily v Karibském moři, leží asi 40 km jihovýchodně od Guadeloupe a 40 km severozápadně od Martiniku, což jsou oba zámořské departementy Francie. Ostrov je dlouhý 47 km a široký 26 km, s rozlohou 750 km² je sedmým nejmenším i sedmým největším suverénním státem v Karibiku. Leží na 15° 25′ severní šířky a 61° 20′ západní délky. Povrch ostrova je velmi hornatý, což souvisí se sopečným původem reliéfu, nejvyšším vrcholem je Morne Diablotins (1447 m n. m.). Je nejhornatější a také nejmladší ostrov z Malých Antil, stále se formuluje geotermální a vulkanickou činností. Na ostrově se vyskytují četné projevy postvulkanické činnosti – termální prameny a termální jezera. Podnebí je tropické deštné, zmírňované severovýchodními pasáty a silnými srážkami.
Dominika, známá jako „přírodní ostrov Karibiku“ díky své bujné krajině a rozmanité flóře a fauně, je z velké části pokryta deštným pralesem a nachází se zde druhé největší horké prameny na světě, Boiling Lake. p.173. Na jejím území se nacházejí dva ekoregiony: vlhké lesy Návětrných ostrovů a suché křoviny Návětrných ostrovů. Její sopečné vrcholy jsou kužely lávových kráterů, z nichž největší jsou (ze severu na jih) Morne aux Diables, Morne Diablotins (nejvyšší na ostrově, 1 447 m n. m.; na území stejnojmenného národního parku), Morne Trois Pitons a Morne Anglais. Na jihu ostrova se nachází národní park Morne Trois Pitons, tropický les s vulkanickými prvky, zapsaný na seznam Světového dědictví.St. Lucia (2004), Saint Kitts (1999), Hispaniola (Dominican Republic /Haiti ) and Cuba (multiple).
Oblast Calibishie na severovýchodě země má písečné pláže. Některé rostliny a živočichové, o nichž se předpokládalo, že na okolních ostrovech vyhynuli, se stále vyskytují v lesích Dominiky.Stephen Durand and Bertrand Jno. Baptiste, "Dominica" (Forestry, Wildlife and Parks Division). Na ostrově jsou celkem tři národní parky, kromě dvou výše zmíněných, ještě národní park Cabrits. Na ostrově se nachází 83 „významnějších“ vodních toků.
Dominika má tropické deštné klima a některé oblasti hraničí s tropickým monzunovým klimatem s charakteristickými teplými teplotami a silnými srážkami. Nadměrné teplo a vlhkost jsou poněkud zmírňovány stálým prouděním severovýchodních pasátů, které se během léta pravidelně mění na hurikány. Strmé svahy ve vnitrozemí také ovlivňují teploty a větry. Průměrné denní teploty se obecně pohybují od 26 °C v lednu do 32 °C v červnu. Denní rozdíly teplot obvykle nepřesahují 3 °C na většině míst, jen na nejvyšších vrcholech mohou teploty klesnout až na 13 °C.
Většina bohatých zásob vody na ostrově je přinášena pasáty. Ačkoli množství srážek se liší podle místa, déšť je možný po celý rok, přičemž nejvyšší měsíční úhrny jsou zaznamenány od června do října. Průměrné roční srážky podél návětrného východního pobřeží často přesahují 5 000 mm a na exponovaných horských svazích dosahují až 9 000 mm, což patří k nejvyšším úhrnům na světě. Na závětrném západním pobřeží však celkové množství srážek dosahuje pouze asi 1 800 mm ročně. Vlhkost vzduchu úzce souvisí s rozložením srážek, přičemž nejvyšší hodnoty se vyskytují na návětrných svazích a nejnižší v chráněných oblastech. V Roseau jsou zaznamenány hodnoty relativní vlhkosti mezi 70 a 90 %.
Politika Politika na Dominice se odehrává v rámci unitární parlamentní zastupitelské demokratické republiky se systémem více politických stran. Hlavou státu je nepřímo volený prezident, zatímco výkonná moc spočívá v rukou vlády v čele s předsedou vlády, Zákonodárná moc je svěřena vládě i jednokomorové sněmovně. Ta se skládá z 30 členů, kdy 21 je přímo volených a 9 je senátorů, kteří mohou být buď jmenováni prezidentem, nebo voleni ostatními členy sněmovny.Soudní moc je nezávislá na výkonné a zákonodárné moci, nejvyšším odvolacím soudem Dominiky je Karibský soudní dvůr, jehož je Dominika členem.
Zahraniční vztahy Na rozdíl od jiných bývalých britských kolonií v regionu nebyla Dominika nikdy členem Britského společenství národů, neměla jako hlavu státu britského panovníka, ale po získání nezávislosti se stala republikou.
Dominika je členským státem karibských regionálních organizací, jako je Karibské společenství, Sdružení karibských států, Organizace východokaribských států, Regionální bezpečnostní systém, ale i dalších latinskoamerických integračních sdružení: Společenství latinskoamerických a karibských států, Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky, Latinskoamerický hospodářský systém, Petrocaribe. Zároveň je součástí Commonwealthu, Organizace amerických států a Organizace spojených národů. Dominika je také členem Mezinárodního trestního soudu.
Administrativní dělení náhled|Farnosti na Dominice Dominika se dělí na 10 farností. +Počet obyvatel ve farnostech na Dominice (sčítání 2011)FarnostObyvatelstvoSaint Andrew9 471Saint David6 043Saint George21 241Saint John6 561Saint Joseph 5 637Saint Luke 1 668Saint Mark 1 834Saint Patrick 7 622Saint Paul 9 786Saint Peter1 430
Ekonomika Ekonomika Dominiky se zaměřuje na poskytování finančních a bankovních služeb daňového ráje, dále na cestovní ruch, zejména na ekoturistiku a na tradiční zemědělství, zejména na pěstování banánů. Zemědělství generuje 12 % hrubého domácího produktu, průmysl 14 % a služby 57 % (odhad za rok 2024).
V zemědělství se pěstuje nejvíce taro (23 tisíc tun ročně), pomela a grapefruity (20 tisíc tun), jam (14 tisíc tun), banány (12 tisíc tun), a kokosové ořechy (9 tisíc tun) (čísla za rok 2024). Tyto agrární produkty se využívají, část jde na export, část se zpracovává při výrobě ovocných nápojů, mýdel, kokosových produktů a éterických olejů. Následně se vyváží se nejvíce plantainy a banány na vaření (1190 tun), taro (285 tun), banány (221 tun) a kakaové boby (217 tun) (čísla za rok 2024). Hlavní vývozní zemědělské položky z hlediska finančního objemu jsou plantainy a banány na vaření (2,4 mil USD), kakaové boby (1,9 mil. USD), cigarety (600 tisíc USD) a esenciální oleje (500 tisíc USD) (čísla za rok 2024).
Jedinou minerální surovinou ostrova je pemza. Vydávání poštovních známek, určené především pro filatelisty, je také významným zdrojem příjmů pro její ekonomiku.
Ačkoli dříve závisela země do značné míry na zemědělství, zejména na pěstování banánů, její zdroje příjmů se diverzifikovaly - finance a cestovní ruch. Růst jejího finančního průmyslu je výsledkem vládního procesu, v jehož rámci byly provedeny strukturální změny s cílem diverzifikovat zdroje příjmů. Vláda se aktivně snaží propagovat ostrov jako mezinárodní bankovní centrum.
Obyvatelstvo
Podle odhadů žilo na Dominice v roce 2021 celkem 72 412 obyvatel s hustotou zalidnění 96 obyvatel na kilometr čtvereční, což z něj činí druhý nejméně lidnatý suverénní stát v Karibiku a v celé Americe. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 měla Dominika 70 739 obyvatel. Ženy tvoří 49,5 % celkové populace a muži 50,5 %. Střední délka života je 78,7 let (muži 75,8, ženy 81,8), medián věku je 37,5 let (k roku 2025). Podíl obyvatel mladších 15 let činil 21 %, 66 % je ve věku 15 až 64 let a 14 % obyvatel je starších 65 let (k roku 2024). K roku 2023 žilo 72 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 0,8 %.
Drtivá většina obyvatel Dominiky je afrického původu (75 % podle sčítání lidu z roku 2001), kteří jsou potomky afrických otroků z koloniálního období. Je zde také významná smíšená populace (19 %) v důsledku smíšených manželství, spolu s malou menšinou evropského původu (0,8 %; převážně potomci francouzských, britských a irských kolonistů) a velmi málo početnými skupinami z Indie (0,1 %) a malým počtem Libanonců/Syřanů (0,1 %) a Asiatů.