Fidži, plným názvem Fidžijská republika, je ostrovní stát v Melanésii, která je součástí Oceánie, v jižním Tichém oceánu. Leží přibližně 2 500 km severovýchodně od Austrálie, východně od Vanuatu, jižně od Tuvalu a západně od Tonga. Fidži tvoří souostroví více než 330 ostrovů – z nichž je trvale obydleno asi 110 – a více než 500 ostrůvků, většina vznikla vulkanickou činností. Dva hlavní ostrovy, hornaté, sopečného původu s geotermální aktivitou, Viti Levu a Vanua Levu tvoří skoro 90 % rozlohy souostroví. Podnebí je tropické přímořské. Na ploše 18 000 km² žije 930 000 obyvatel. Hlavním městem je Suva, největší je Nasinu, mezi další velká města patří Lautoka, Nadi a Nausori. Celkem 63 % obyvatel domorodí Fidžijci, 32 % Indofidžijci a 1 % Rotumané. Oficiální jazyky jsou angličtina, fidžijština a hindustánština, dvě třetiny obyvatel se hlásí ke křesťanství, 28 % k hinduismu.
Lidé obývají Fidži již od druhého tisíciletí před naším letopočtem – nejprve Austronésané a později Melanésané, přičemž se zde projevovaly i polynéské vlivy. Evropané poprvé navštívili Fidži v 17. století. V roce 1874, po krátkém období, kdy bylo Fidži nezávislým královstvím, Britové založili kolonii Fidži. Fidži fungovalo jako kolonie britské koruny až do roku 1970, kdy získalo nezávislost a stalo se známým jako Dominion Fidži. V roce 1987, po sérii státních převratů, vojenská vláda, která se chopila moci, vyhlásila republiku. Při dalším státním převratu v roce 2006 se moci chopil vojenský důstojník Frank Bainimarama. V roce 2009 fidžijský Nejvyšší soud rozhodl, že vojenské vedení je nezákonné. V té době prezident Ratu Josefa Iloilo, kterého si armáda ponechala jako formální hlavu státu, formálně zrušil ústavu z roku 1997 a znovu jmenoval Bainimaramu prozatímním předsedou vlády. Později v roce 2009 nahradil Iloila v úřadu prezidenta Epeli Nailatikau. V září 2014 se po letech odkladů konaly demokratické volby; mezinárodní pozorovatelé volby označili za důvěryhodné.
Fidži je unitární parlamentní republika, hlavou státu je prezident a zákonodárnou moc má jak vláda, tak jednokomorový parlament. Fidži má jednu z nejrozvinutějších ekonomik v Tichomoří díky svým bohatým lesním, nerostným a rybím zdrojům. V indexu lidského rozvoje se umístilo na 111. místě. Hlavními zdroji devizových příjmů jsou vývoz balené vody a cukrové třtiny, cestovní ruch a převody peněz od Fidžijců pracujících v zahraničí. Fidži je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Fóra tichomořských ostrovů, Tichomořského společenství, Organizace afrických, karibských a tichomořských států a Britského společenství národů.
Název Fidži, v angličtině psáno Fiji, je tongský přepis názvu hlavního ostrova Viti Levu („velké Viti“). Viti znamená v polynéštině „ostrov“. Oficiální popis vzniku tohoto jména uvádí:
Dějiny náhled|vlevo|Setkání Fidžijců s Evropany v 19. století náhled|vlevo|Levuka, 1842 Ostrovy byly osídleny před více než 3000 lety – nejprve Austronésané a později Melanésané, přičemž se zde projevovaly i polynéské vlivy. První obyvatelé Fidži přišli z jihovýchodní Asie dlouho před prvním kontaktem s evropskými průzkumnými výpravami v 17. století. Nizozemský mořeplavec Abel Tasman byl prvním známým evropským návštěvníkem Fidži; v roce 1643 při hledání Velkého jižního kontinentu spatřil severní ostrov Vanua Levu a ostrov Taveuni.
Natrvalo se zde Evropané usadili až v 19. století. Ostrovy přišly pod britskou správu jako kolonie v roce 1874. V roce 1970 získaly nezávislost. V roce 1987 došlo k porušení demokratických principů, během dvou vojenských převratů, nepokoji vyvolanými sílícím vlivem indofidžijské komunity. V roce 1990 ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné emigraci Indů. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže, ale byla zajištěna převaha Melanésanů.
Dodatky uzákoněné v roce 1997 upravily ústavu do spravedlivější podoby. Svobodné míruplné volby v roce 1999 skončily vládou vedenou Indofidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou Georgem Speightem. Demokracie byla obnovena koncem roku 2000 a Laisenia Qarase, který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Fidžijské členství ve Společenství národů bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000 a dalším pučem v roce 2006.
Dne 5. prosince 2006 došlo na Fidži k vojenskému převratu, při němž fidžijská armáda pod vedením Franka Bainimaramy svrhla údajně slabou zkorumpovanou vládu Laisenia Qaraseho, která vzešla z demokratických voleb v květnu 2006. Frank Bainimarama dočasně převzal veškeré prezidentské pravomoci a slíbil brzké uspořádání demokratických voleb, ale jejich termín neupřesnil. V lednu 2007 předal prezidentský úřad zpět Ratu Josefa Iloilovi a následující den byl ustanoven dočasným předsedou vlády. Okolní státy i mezinárodní organizace považovaly puč za nezákonný a země byla kvůli němu na několik let vyloučena z Commonwealthu. V roce 2009 fidžijský Nejvyšší soud rozhodl, že vojenské vedení je nezákonné. V té době prezident Ratu Josefa Iloilo, kterého si armáda ponechala jako formální hlavu státu, formálně zrušil ústavu z roku 1997 a znovu jmenoval Bainimaramu prozatímním předsedou vlády. Později v roce 2009 nahradil Iloila v úřadu prezidenta Epeli Nailatikau. V září 2014 se po letech odkladů konaly demokratické volby; mezinárodní pozorovatelé volby označili za důvěryhodné.
Vzhledem k velikosti země má Fidži mimořádné ozbrojené síly a dlouhodobě patří mezi hlavní přispěvatele mírových sil OSN.
20. února 2016 zasáhla souostroví tropická cyklóna Winston, nejsilnější zaznamenaná bouře v historii měření v jižním Tichomoří. Živel zničil stovky domů a zabil nejméně 21 lidí.
Státní symboly Vlajka
Fidžijská vlajka je tvořena světle modrým listem o poměru stran 1:2 s Union Jackem v kantonu a štítem státního znaku ve vlající části.Fidžijská vlajka na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 13, červenec 2004
Znak
Fidžijský státní znak je tvořen stříbrným štítem, rozděleným červeným svatojiřským křížem na čtyři pole. V prvním poli jsou tři zelené stvoly cukrové třtiny, ve druhém zelená kokosová palma, ve třetím stříbrná holubice se zelenou olivovou snítkou v zobáku a ve čtvrtém zlatý trs banánů. V červené hlavě štítu je zlatý anglický lev s hnědým kakaovým bobem v tlapách. Nad štítem je stříbrnočervená točenice, nad ní místní loď s plachtou. Štítonoši jsou dva melanéští bojovníci v suknicích a s tradičními zbraněmi. Pod štítem je růžovostříbrná (zlatě podšitá) stuha s nápisem Rerevaka na Kalou ka doka na Tui ().
Hymna
Fidžijská hymna je píseň Meda Dau Doka. Melodie byla upravena roku 1911 z písně Charlese Austina Milese Dwelling in Beulah Land. Text a hudbu napsal Michael Francis Alexander Prescott.
Geografie
Fidži je ostrovní země v Melanésii, která je součástí Oceánie v jižním Tichém oceánu. Leží východně od francouzské Nové Kaledonie a od Vanuatu, jižně od Tuvalu a západně od Tonga. Nachází se přibližně 2 500 km severovýchodně od Austrálie a 2 000 km severoseverovýchodně od Nového Zélandu. Fidži tvoří souostroví skládající se z 332 ostrovů – z nichž je trvale obydleno asi 106 – a 522 menších ostrůvků; většina vznikla sopečnou činností. S celkovou rozlohou 18 274 km² je Fidži pátý největší samostatný stát v Oceánii (po Austrálii, Papui Nové Guineji, Novém Zélandu a Šalomounových ostrovech). Leží mezi 176° 53′ východní délky a 178° 12′ západní délky a (kromě Rotumy) mezi 15° 42′ a 20° 02′ jižní šířky. Souostroví Rotuma se nachází asi 410 km severně od souostroví,. Poledník 180° prochází ostrovem Taveuni, ale mezinárodní datová hranice je uhnuta, aby poskytovala jednotný čas (UTC+12) pro celé souostroví Fidži. Ostrovy jsou hornaté, s vrcholy dosahujícími výšky přes 1 300 m, a pokryté hustými tropickými lesy.
Ostrovy souostroví jsou uspořádány do tvaru podkovy, poseté četnými korálovými atoly a omývané Korským mořem. Dva nejdůležitější ostrovy jsou Viti Levu (10 429 km²) a Vanua Levu (5 556 km²), které dohromady tvoří skoro 90 % celkové rozlohy země. Nejvyšším bodem ostrova Viti Levu je vyhaslá sopka Tomanivi (1 324 m), která je také nejvyšším bodem Fidži. Na tomto ostrově se nachází hlavní město Suva a žije zde téměř tři čtvrtiny obyvatelstva. Mezi další významná města ostrova patří Nadi (kde se nachází mezinárodní letiště) a Lautoka, druhé největší město Fidži, kde dominuje cukrovarnictví a námořní přístav. Vnitrozemí ostrova Viti Levu je kvůli svému terénu řídce osídlené. Oba ostrovy mají rozsáhlá ložiska vápence a vyznačují se převážně hornatým a členitým reliéfem, který podél pobřeží přechází v rovinné pásy.
Hlavními městy na ostrově Vanua Levu jsou Labasa a Savusavu. Mezi další ostrovy a ostrovní skupiny patří Taveuni a Kadavu (třetí a čtvrtý největší ostrov), Koro, skupina Mamanuca (nedaleko Nadi) a skupina Yasawa, které jsou oblíbenými turistickými destinacemi, souostroví Lomaiviti u Suvy a odlehlé souostroví Lau. Ceva-i-Ra je neobydlený útes, který se nachází asi 460 km jihozápadně od hlavního souostroví.náhled|vlevo|Pláž na ostrově KadavuFidži leží na severovýchodním cípu Indicko-australské desky, kde se v oblasti Fidžijské pánve noří pod Tichomořskou desku. Fidži je součástí Tichomořského ohnivého kruhu.
Řeky a vodní toky jsou na Fidži skromné; pouze ostrov Viti Levu protékají významnější toky, jako jsou Sigatoka a Rewa, s délkou 145 km nejdelší řeka na souostroví.
Podnebí Na Fidži panuje klima tropického deštného pralesa a tropické monzunové podnebí (Af a Am podle Köppenovy klasifikace podnebí). Teplé období trvá od listopadu do dubna a chladnější období od května do října. Průměrná teplota v chladném období činí 22 °C. Srážky jsou proměnlivé, přičemž v teplém období jsou srážky silnější, zejména ve vnitrozemí. Na větších ostrovech jsou srážky silnější v jihovýchodní části ostrovů než v severozápadní části, což má dopad na zemědělství v těchto oblastech. V hlavním městě Suvě spadne za rok v průměru 3000 mm srážek (nejméně v červenci 136 mm, nejvíce v březnu 374 mm), což je více srážek než v Nadi, kde spadne cca 1800 mm za rok (nejméně v červenci 47 mm a nejvíce v březnu 324 mm) nebo na druhé straně ostrova Viti Levu. Na srážky mají významný vliv jevy El Niño a La Niña. Větry jsou mírné, i když tropické cyklóny se vyskytují přibližně jednou ročně (10–12krát za deset let). V některých případech mohou způsobit vážné škody a mnoho úmrtí. V roce 2016 způsobila tropická cyklóna Winston (nejintenzivnější známá bouře na jižní polokouli) po svém příchodu na Fidži rozsáhlé škody a postihla stovky tisíc lidí. O několik let později způsobil rozsáhlé škody také cyklón Harold.
Flora, fauna, biodiverzita Pobřeží pokrývají mangrovové porosty, zatímco vnitrozemí větších ostrovů přirozeně dominuje tropický deštný prales (na návětrných stranách) nebo savanové formace. Díky své izolované poloze se na Fidži vyskytuje jedinečná flóra a fauna, kterou tvoří druhy, jimž se – nebo jejich předkům – podařilo překonat rozlehlost Tichého oceánu, a to především ze západu. K tomu došlo buď vlastními silami (například u mořských ptáků), nebo pasivně, například unášeni plovoucími troskami, případně v průběhu katastrofických událostí, jako jsou tsunami nebo tropické cyklóny.
Rostlinný porost ostrovů je dobře zachován, dvě třetiny rozlohy Fidži tvoří lesní oblasti. Většinu lesních ploch tvoří tropické stálezelené lesy, které se vyznačují druhovou rozmanitostí. V těchto lesích rostou stromovité kapradiny, palmy a bambusy. Zbytek lesních ploch tvoří lesy, které v období sucha shazují listí. Sušší oblasti zabírá vlhká savana a podél řek rostou galerijní lesy. Nejsušší oblasti v západní části ostrovů jsou pokryty suchou travnatou savanou, kde rostou akácie a drobnolisté myrtovité stromy.
Četné jsou korálové útesy.