Lesotho, plným názvem Lesothské království, je vnitrozemský stát v jižní Africe. Je zcela obklopen Jihoafrickou republikou a je největší ze tří suverénních enkláv na světě. Jeho území je převážně hornaté, nachází se zde i nejvyšší hora jižní Afriky. Podnebí je mírné s teplými léty a chladnými až velmi chladnými zimami. Země se dělí do 10 okresů a na ploše 30 000 km² v ní žije 2,4 milionu obyvatel, což z něj činí druhou nejmenší i druhou nejméně lidnatou zemi jižní Afriky. Hlavním a největším městem je Maseru. Obyvatelstvo je etnicky velmi homogenní a drtivou většinu tvoří Sothové. Úředními jazyky jsou sesothština, angličtina, xhoština, phuthijština a znakový jazyk. Drtivá většina obyvatel vyznává křesťanství, přičemž část obyvatel kombinuje křesťanskou víru s tradičními africkými náboženstvími.
Území dnešního Lesotha se jako politický celek začalo formovat na počátku 19. století pod vedením náčelníka a pozdějšího krále Mošešeho I., který sjednotil skupiny Basothů (Sothů) a vytvořil jejich stát. Jeho vznik souvisel s obdobím Mfecane, charakterizovaným válkami a rozsáhlými přesuny obyvatelstva v jižní Africe. Od 30. let 19. století se Basothové dostávali do stále většího konfliktu s búrskými osadníky postupujícími z Kapské kolonie. Po několika válkách s Oranžským svobodným státem a v obavě před další územní expanzí požádal Mošeše I. v roce 1868 Velkou Británii o ochranu. Území se stalo britským protektorátem a v roce 1884 britskou korunní kolonií pod názvem Basutoland. V letech 1871–1884 byl Basutoland součástí Kapské kolonie, poté přešel zpět pod přímou správu britské koruny. Na rozdíl od Kapské kolonie nebyl začleněn do Jihoafrické unie.
Basutoland získal nezávislost na Spojeném království 4. října 1966 jako Lesothské království a Mošeše II. se stal králem. První dvě desetiletí nezávislosti byla poznamenána převahou Národní strany Basothů a autoritářskou vládou premiéra Leabua Jonathana. V roce 1986 došlo k vojenskému převratu a moc převzala vojenská vláda, která obnovila Mošešeho II. v jeho politické roli. V roce 1990 byl Mošeše II. sesazen a jeho syn nastoupil na trůn jako Letsie III. Mošeše II. následně odešel do exilu. Demokratická vláda byla obnovena v roce 1993, avšak politická nestabilita pokračovala. V roce 1998 vedly spory kolem výsledků voleb k rozsáhlým nepokojům a vojenské intervenci Jihoafrické republiky a Botswany v rámci Jihoafrického rozvojového společenství. V roce 1996 zemřel Mošeše II. při automobilové nehodě a na trůn se znovu vrátil Letsie III., který je králem i v současnosti.
Lesotho je unitární parlamentní konstituční monarchií s králem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament. Lesotho patří mezi země s nižšími středními příjmy a jeho ekonomika je úzce propojena s Jihoafrickou republikou; významnou roli má textilní průmysl, těžba diamantů, zemědělství, dodávky vody do Jihoafrické republiky a převody peněz od migrantů z ciziny. Významná část obyvatel se věnuje samozásobitelskému zemědělství a chudoba zůstává rozšířeným problémem. V indexu lidského rozvoje zaujímá 167. místo. Významná je i výstavba přehrad a vodních elektráren, které slouží k výrobě elektřiny a dodávkám vody do Jihoafrické republiky. Země je členem Organizace spojených národů, Africké unie, Commonwealthu, Jihoafrického rozvojového společenství a Jihoafrické celní unie.
Název Název Lesotho pochází ze sesothštiny a znamená „země Basotho“, popřípadě „země lidí, kteří mluví sesothsky“. Basotho je označení obyvatel země, jehož jednotné číslo zní Mosotho; jejich jazyk se označuje jako sesotho.
Dějiny Oblast dnešního Lesotha byla původně osídlena lovci a sběrači, později označovanými jako Křováci. Od 3. do 11. století do regionu postupně pronikaly bantusky mluvící skupiny, mezi něž patřili také předkové dnešních Sothů.
Území dnešního Lesotha se jako politický celek začalo formovat na počátku 19. století pod vedením náčelníka a pozdějšího krále Mošešeho I., který sjednotil různé skupiny Sothů a vytvořil jejich stát. Jeho vznik souvisel s obdobím Mfecane, charakterizovaným rozsáhlými válkami a přesuny obyvatelstva v jižní Africe. Od 30. let 19. století se Basothové dostávali do stále většího konfliktu s búrskými osadníky postupujícími z Kapské kolonie.
Mošeše postupně vybudoval dobře vyzbrojenou jízdní sílu a v roce 1833 pozval do země misionáře z Pařížské evangelické misijní společnosti, kteří se významně podíleli na vzdělávání, rozvoji písemné podoby sesothštiny a později také na diplomatických kontaktech. V roce 1852 porazili Basothové britské vojsko v bitvě u Berey.
Po několika válkách s Oranžským svobodným státem a v obavě před další územní expanzí požádal Mošeše I. v roce 1868 Velkou Británii o ochranu a území se stalo britským protektorátem. V roce 1871 byl Basutoland připojen ke Kapské kolonii, ale v roce 1884 se po válce s koloniální správou vrátil pod přímou správu britské koruny. Na rozdíl od Kapské kolonie nebyl v roce 1910 začleněn do Jihoafrické unie.
Basutoland získal nezávislost na Spojeném království 4. října 1966 jako Lesothské království a Mošeše II. se stal králem. První dvě desetiletí nezávislosti byla poznamenána převahou Národní strany Basothů a autoritářskou vládou premiéra Leabua Jonathana.
V roce 1986 došlo k vojenskému převratu a moc převzala vojenská vláda, která obnovila Mošešeho II. jako krále. V roce 1990 byl Mošeše II. sesazen a jeho syn nastoupil na trůn jako Letsie III. Mošeše II. následně odešel do exilu. Demokratická vláda byla obnovena v roce 1993, avšak politická nestabilita pokračovala. V roce 1998 vedly spory kolem výsledků voleb k rozsáhlým nepokojům a vojenské intervenci Jihoafrické republiky a Botswany v rámci Jihoafrického rozvojového společenství. V roce 1996 zemřel Mošeše II. při automobilové nehodě a na trůn se znovu vrátil Letsie III., který je králem i v současnosti.
Státní symboly Vlajka
Lesothská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: modrým, bílým a zeleným o poměru šířek 3:4:3. Uprostřed bílého pruhu je černý, stylizovaný sothovský klobouk „mokorotlo” o výšce 92 % šířky bílého pruhu.Lesothská vlajka na Flags of the World
Znak
Lesothský státní znak je tvořen hnědým basutským válečným štítem s tmavě modrým krokodýlem, podložený basutskými domorodými zbraněmi: kosmým kopím a šikmou palicí. Mezi těmito zbraněmi je náčelnická hůl, zdobená pštrosím peřím (vše v hnědé barvě). Štít je strážen dvěma basutskými koni v přirozených barvách, stojícími na částečně kamenitém pažitu, v jehož zadní části je modrá silueta pohoří Thaba-Boisu (). Přes přední část pažitu leží hnědá, bíle podšitá stuha s bílým mottem v jazyce sesotho KHOTSO PULA NALA ().
Geografie náhled|Topografická mapa státu vpravo|náhled|Lyžařské středisko Afriski v pohoří Maloti Lesotho je vnitrozemská země v jižní Africe. Je zcela obklopena Jihoafrickou republikou (délka hranice 909 km) a je největší ze tří suverénních enkláv na světě (před San Marinem a Vatikánem). Země má přibližně obdélníkový tvar, od jihozápadu k severovýchodu měří asi 220 km a od severozápadu k jihovýchodu 160 km. S rozlohou 30 355 km² je Lesotho druhým nejmenším státem jižní Afriky (po Svazijsku). Země leží mezi 28–31° j. š. a 27–30° v. d. Jeho území je hornaté a je jediným nezávislým státem na světě, jehož celé území leží výše než 1 000 m nad mořem. Nejnižší bod země, u soutoku řek Makhaleng a Oranžské řeky, leží v nadmořské výšce 1 400 m a je tak nejvýše položeným nejnižším bodem ze všech států světa. Více než 80 % území země leží v nadmořské výšce nad 1 800 m. Lesotho je nejjižnější vnitrozemskou zemí na světě. Podnebí je mírné, s teplými léty a chladnými až velmi chladnými zimami a sněžením.
Lesotho lze zhruba rozdělit do tří geografických oblastí: nížiny, které se táhnou podél jižního břehu řeky Caledon a v údolí řeky Sinku; vysočiny tvořené Dračími horami a pohořím Maloti ve východní a střední části země; a podhůří, které tvoří rozvodí mezi nížinami a horami. V Dračích horách leží i hora Thabana Ntlenyana, která je s nadmořskou výškou 3 482 m zároveň nejvyšším vrcholem země i celé jižní Afriky. V pásmu hor Maloti na severu země se nachází pramen Oranžské řeky, nejdelší řeky Lesotha. Přibližně 8 % území Lesotha tvoří orná půda, která je náchylná k erozi; odhaduje se, že v důsledku eroze se každoročně ztrácí 40 milionů tun půdy.
Řeky protékající zemí představují důležitou součást lesothského hospodářství. Významná část vývozních příjmů země pochází z prodeje vody a značná část její elektřiny je vyráběna ve vodních elektrárnách. Oranžská řeka, v Lesothu známá jako Senqu, pramení v lesothské vysočině a protéká zemí od severovýchodu k jihozápadu, kde překračuje hranici s Jihoafrickou republikou. Řeka Caledon tvoří severozápadní část hranice s Jihoafrickou republikou. Mezi další řeky patří Malibamatšo, Matsoku a Senqunyane.
Geologické podloží Lesotha tvoří především horniny Karruské superskupiny, zejména z jílovité břidlice a pískovce. Rašeliniště se nacházejí v lesothských horách, nejrozsáhlejší z nich pak v horské oblasti poblíž východní hranice země.
Ve vyšších částech Lesothské vysočiny se vyskytují soliflukční usazeniny, bloková pole, blokové proudy a kamenné girlandy. Tyto útvary vznikly v souvislosti s periglaciálními podmínkami, které v této oblasti panovaly během poslední doby ledové.
Podnebí vpravo|náhled|Köppenova klasifikace podnebí pro Lesotho Lesotho má převážně mírné kontinentální horské podnebí, které se v závislosti na nadmořské výšce a poloze liší od teplejšího podnebí nížin po chladné podnebí vysokých hor. Podle Köppenovy klasifikace podnebí se v zemi vyskytují typy Cfb a Cwb. Díky své nadmořské výšce je v Lesothu po celý rok chladněji než v jiných oblastech na stejné zeměpisné šířce. Většina srážek spadne během letních bouřek. V Maseru a okolních nížinách mohou letní teploty dosahovat až 30 °C. Teploty v nížinách mohou klesnout na −7 °C, zatímco v horách mohou ojediněle dosáhnout až −18 °C. Sníh se na horách častěji vyskytuje v období od května do září; na nejvyšších vrcholcích může sněžit celoročně. Srážky v Lesothu jsou proměnlivé, a to jak z hlediska času, tak místa výskytu. Roční úhrn srážek se v závislosti na nadmořské výšce může pohybovat od 500 mm v jedné oblasti až po 1 200 mm v jiné. Nejvíce srážek spadne během letního období, které trvá od října do dubna; v měsících od prosince do února zaznamenává většina území země více než 100 mm srážek měsíčně. Nejnižší měsíční úhrn srážek připadá na červen, kdy ve většině oblastí spadne méně než 15 mm srážek.
Flóra a fauna Krajině Lesotha dominují travnaté savany v nižších oblastech a horské louky na horách. Stromy se zde vyskytují jen vzácně; zastupuje je vrba Salix mucronata a divoké olivovníky. Ve vlhčích oblastech rostou různé druhy aloe, včetně Aloe polyphylla, která je pro Lesotho endemická. Části západního Lesotha mají polopouštní charakter a vyznačují se výskytem trav a keřů odolných vůči suchu.
Fauna Lesotha je ve srovnání s některými jinými oblastmi jižní Afriky relativně chudá. Živočichové, kteří tuto oblast kdysi obývali, byli téměř zcela vyhubeni. Ještě v polovině 19. století se zde hojně vyskytovaly zebry, pštrosi, lvi a pakoně. Poslední lev byl zabit v 70. letech 19. století. K místní fauně patří damani, některé druhy antilop, zebry, zajíci a různé druhy ptáků (například orlosup bradatý) či plazů. Ve vodách řek žijí například ryby rodu Labeobarbus a kriticky ohrožený druh Pseudobarbus quathlambae, stejně jako introdukované druhy, například pstruzi a sumci. Na území státu se nachází dva národní parky a jedna přírodní rezervace. Významným je Národní park Sehlabathebe, který je součástí přeshraničního Maloti-Drakensbergského parku zapsaného na seznamu světového dědictví.