Samoa, plným názvem Nezávislý stát Samoa, je ostrovní stát v Polynésii, která je součástí Oceánie, v jižním Tichém oceánu. Leží asi 60 km západně od Americké Samoy, severovýchodně od Tongy, severovýchodně od Fidži, východně od Wallisu a Futuny, jihovýchodně od Tuvalu, jižně od Tokelau a severozápadně od Niue. Skládá se ze dvou hlavních ostrovů (Savai'i a Upolu), dvou menších obydlených a několika menších neobydlených ostrovů. Reliéf obou větších ostrovů tvoří úzké pobřežní nížiny a ve vnitrozemí se tyčí sopečné, skalnaté a členité hory. Podnebí je rovníkové. Samoa se dělí na 11 itūmālō, na ploše 2 800 km² žije 220 000 obyvatel. Hlavním a největším městem je Apia. Velká většina obyvatel jsou domorodí Samoánci, největší menšinou jsou se 7 % Euronésané. Oficiální jazyky jsou samojština a angličtina, drtivá většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Lapitská kultura objevila a osídlila Samojské ostrovy před asi 3 500 lety. Vyvinula si samojský jazyk a samojskou kulturní identitu. Vzhledem k námořnickým dovednostem Samojců označovali evropští průzkumníci před 20. stoletím celé souostroví, včetně Americké Samoy, jako „Ostrovy mořeplavců“. V roce 1899 se země po uzavření Trojstranné úmluvy stala kolonií Německé říše a byla známá jako Německá Samoa. Německá správa skončila v srpnu 1914 poté, co novozélandské jednotky na počátku první světové války bez boje obsadily tuto kolonii. Nový Zéland oficiálně získal kontrolu nad tímto regionem jako Mandátní území Společnosti národů v roce 1920, kdy se stal Územím západní Samoa. Poté, co bylo v roce 1946 přeměněno na poručenské území Organizace spojených národů, získala západní Samoa úplnou nezávislost 1. ledna 1962 a v červenci 1997 se oficiálně vrátila ke svému původnímu názvu před okupací, Samoa.
Nezávislý stát Samoa je unitární parlamentní demokracií, hlavou státu je O le Ao o le Malo (náčelník) a zákonodárnou moc má jednokomorový parlament. Je rozvojovou zemí, kde většina obyvatel pracuje v zemědělství. Hlavními zdroji devizových příjmů jsou rozvojová pomoc, převody peněz od rodin ze zahraničí, cestovní ruch, produkce izolovaných kabelů a vývoz zemědělských produktů. V indexu lidského rozvoje se umístila na 122. místě. Za obranu ostrovů odpovídají novozélandské ozbrojené síly. Má silnou tradiční kulturu založenou na komunitním způsobu života, kdy se většina činností vykonává společně. Samoa je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Fóra tichomořských ostrovů, Tichomořského společenství (SPC), Organizace afrických, karibských a tichomořských států, Britského společenství národů a Hnutí nezúčastněných zemí.
Název Název „Samoa“ může pocházet ze samojského slova „Sāmoa“, doslova „svaté centrum“, které je složeninou samojských slov „sā“ (doslova „posvátný“) a „moa“ (doslova „střed“). Jméno je také odvozováno od jména místního náčelníka jménem Samoa nebo od domorodého slova znamenajícího „místo kuřat“.
Od získání nezávislosti v roce 1962 byla země oficiálně známá jako Nezávislý stát Západní Samoa (samojsky Malo Saʻoloto Tutoʻatasi o Sāmoa i Sisifo), běžně známá jako Západní Samoa (samojsky Sāmoa i Sisifo, anglicky Western Samoa). V. červenci 1997 změnila země svůj název na kratší podobu Samoa, což vyvolalo protesty ze strany sousední Americké Samoy, ačkoli i původní název se nadále používá, třeba v její nejvyšší doméně .ws (zkratka anglického názvu Western Samoa, Západní Samoa).
Historie Lapitská kultura objevila a osídlila Samojské ostrovy před asi 3 500 lety. Vyvinula si samojský jazyk a samojskou kulturní identitu. Za potomky této lapitské kultury se označují Polynésané. Roku 1722 ostrovy objevili nizozemští a francouzští mořeplavci. Podle velkého množství plavců na člunech byly ostrovy nazvány francouzským mořeplavcem Bougainvillem „Ostrovy mořeplavců“. (Îles des Navigateurs). První kolonisté však byli Britové. V 19. století se o Samou začali zajímat USA a Německo. Na berlínské konferenci po uzavření Trojstranné úmluvy v roce 1899 si tyto mocnosti rozdělily sféry vlivu. Samojské ostrovy byly rozděleny 171. poledníkem. Západní část, která byla spravována Německou říší, byla označována jako Německá Samoa a východní část, spravovaná Spojenými státy americkými, je známá jako Americká Samoa. Německá správa skončila v srpnu 1914 poté, co novozélandské jednotky na počátku první světové války bez boje obsadily tuto kolonii. Nový Zéland oficiálně získal kontrolu nad tímto regionem zvaným Mandátní území Společnosti národů v roce 1920, kdy se stal Územím západní Samoa. spravoval až do roku 1962 jako mandátní území Společnosti národů. Poté bylo území v roce 1946 přeměněno na poručenské území Organizace spojených národů.
Dne 1. ledna 1962 byl vyhlášen nezávislý stát Západní Samoa na základě referenda. Východní část zůstala nadále pod správou USA jako Americká Samoa.
15. prosince 1976 byla Západní Samoa přijata do OSN jako 147. členský stát. Dne 4. července 1997 země upravila ústavu a ze svého oficiálního názvu vypustila označení Západní. V roce 2009 vláda změnila dopravní pravidla z jízdy vpravo na jizdu vlevo, stejně jako ji má většina zemí Commonwealthu, jako je Austrálie a Nový Zéland.
V roce 2007 zemřel poslední nevolený panovník Malietoa Tanumafili II. a Samoa přešla na formu republiky parlamentního typu.V Nepálu skončilo království, vyhlášena republika (část Monarchie ve světě) – novinky.cz, 29. 5. 2008 V září 2009 zasáhlo Samou zemětřesení o síle 8,3 Mw. Při následné vlně tsunami zahynulo několik desítek lidí.Cunami v Tichomoří si vyžádala desítky obětí České noviny, 30. 9. 2009Po cunami v Polynésii 149 mrtvých České noviny, 1. 10. 2009
Na konci prosince 2011 stát změnil posun časového pásma z UTC-11 na dnešních UTC+13, z důvodu zjednodušení obchodování s Austrálií a Novým Zélandem.
V roce 2021 se Fiamē Naomi Matá’afa stala první ženskou předsedkyní vlády státu Samoa.
V srpnu 2022 zákonodárné shromáždění státu znovu jmenovalo Vaʻaletoʻa Sualauvi II hlavou státu (náčelníkem) na druhé funkční pětileté období.
Státní symboly Vlajka
Samojská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 1:2 s modrým kantonem, ve kterém je pět bílých, nestejně velkých pěticípých hvězd, seřazených do tvaru souhvězdí Jižního kříže.Samojská vlajka na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 11, leden 2004
Znak
Samojský státní znak je tvořen modro-stříbrně konturovaným štítem v modré barvě s pěti stříbrnými, pěticípými hvězdami ve tvaru souhvězdí Jižního kříže. Ve stříbrné hlavě štítu je kokosová palma se třemi žlutými ořechy se stylizovanou, zelenou, mořskou hladinou v pozadí. Štít je položen na červenou souřadnicovou síť (pocházející z vlajky OSN), mezi dvě zelené olivové ratolesti. Nad štítem je (částečně přes síť) modrý kříž s červeno-stříbrnou konturou. Z každého ze čtyř rohů kříže vycházejí vždy tři červené paprsky. Pod štítem je stříbrná stuha s červeným nápisem FA'AVAE I LE ATUA SAMOA ().
Geografie náhled|upright=1.6|Mapa Samoy Samoa je ostrovní země v Polynésii, která je součástí Oceánie, v jižním Tichém oceánu, a tvoří západní část Samojskych ostrovů. Leží asi 60 km západně od Americké Samoy, 890 km severovýchodně od Tongy, 1 150 km severovýchodně od Fidži, 480 km východně od Wallisu a Futuny, 1 150 km jihovýchodně od Tuvalu, 520 km jižně od Tokelau a 610 km severozápadně od Niue. S celkovou rozlohou pevniny 2 842 km² je země velká přibližně jako Lucembursko. Tvoří ji dva hlavní velké ostrovy Upolu a Savaiʻi (které dohromady představují 99 % celkové rozlohy pevniny) a osm malých ostrůvků, všech 10 sopečného původu. Na hlavním (ač rozlohou menším) ostrově Upolu žije téměř tři čtvrtiny obyvatel Samoy a nachází se zde také hlavní město Apia. Podnebí je rovníkové.
Osm malých ostrůvků je:
Tři ostrůvky v Apolimském průlivu (ostrov Manono, Apolima a neobydlený Nu'ulopa); čtyři neobydlené Aleipatské ostrůvky na východním konci ostrova Upolu (Nu'utele, Nu'ulua, Namua a Fanuatapu); neobydlený ostrov Nu'usafe'e, který má rozlohu méně než 1 ha a leží asi 1,4 km od jižního pobřeží Upolu u vesnice Vaovai. Samojské ostrovy vznikly geologicky v důsledku sopečné činnosti, která má původ v samojském hotspotu, jenž pravděpodobně vznikl v důsledku plášťového chocholu. Ačkoli všechny ostrovy mají sopečný původ, pouze Savaiʻi, nejzápadnější ostrov Samoy, zůstává sopečně aktivní, s nejnovějšími erupcemi na hoře Matavanu (1905–1911), Mata o le Afi (1902) a Mauga Afi (1725). Nejvyšším bodem Samoy je hora Silisili, vysoká 1 858 m. Lávová pole Saleaula, která se nacházejí ve středu severního pobřeží Savaiʻi, jsou výsledkem erupcí hory Matavanu, které zanechaly 50 km² ztuhlé lávy.Savai'i – An Introduction , Samoa Tourism Authority.
Savaiʻi je největší ze všech samojských ostrovů a šestý největší polynéský ostrov (po novozélandských ostrovech Severní, Jižní a Stewartův a havajských ostrovech Havaj a Maui). Na ostrově Savaiʻi žije přibližně 42 tisíc obyvatel.
Podnebí Samoa má rovníkové podnebí s průměrnou roční teplotou 26,5 °C a hlavním obdobím dešťů od listopadu do dubna, i když silné deště se mohou vyskytnout v kterémkoli měsíci. Průměrný roční úhrn srážek v hlavním městě Apia je 3 000 mm, s nejdeštivějším měsícem lednem.
Politika
Nezávislý stát Samoa je unitární zastupitelskou parlamentní republikou nebo konstituční volenou monarchií. Hlavou státu je O le Ao o le Malo (náčelník) s převážně reprezentativní funkcí. Výkonnou moc má vláda v čele s předsedou vlády, zákonodárnou moc má jednokomorový parlament. V ústavě není napsáno, zda jde o republiku, nebo o monarchii. Samoa se někdy označuje jako monarchie.
V čele státu stojící volený náčelník má pětileté funkční období. Oficiálními doživotními hlavami státu se stali dva nejvyšší náčelníci, kteří tuto funkci zastávali při vyhlášení nezávislosti v roce 1962. Po roce 1963 zůstal jedinou hlavou státu Malietoa Tanumafili II. až do roku 2007, kdy zemřel. Současnou hlavou státu je Va'aletoa Sualauvi II., který byl zvolen zákonodárným sborem v roce 2017 a poté znovu v roce 2022.
Zákonodárné shromáždění neboli Fono je jednokomorový zákonodárný orgán, který se skládá z 51 členů s pětiletým funkčním obdobím. Čtyřicet devět z nich jsou držitelé titulu matai, volení Samoany z územních okrsků; zbylí dva členové jsou voleni nesamojskými občany bez vazby na kmenové vedení ze samostatných volebních seznamů. Nejméně deset procent poslanců musí tvořit ženy. Všeobecné volební právo bylo přijato v roce 1990, ale o samojská křesla se mohou ucházet pouze náčelníci (matai). Těchto matai je v zemi více než 25 000, z nichž asi pět procent tvoří ženy. Předsedu vlády, zvoleného většinou parlamentu, jmenuje hlava státu, aby sestavil vládu. Osoby vybrané předsedou vlády na 12 pozic ve vládě jsou taktéž jmenovány hlavou státu, přičemž jejich jmenování podléhá trvalé důvěře zákonodárného sboru.
Soudní systém vychází z anglického zvykového práva a místních zvyklostí. Nejvyšší soud Samoy je nejvyšším soudním orgánem. Předsedu Nejvyššího soudu Samoy jmenuje hlava státu na návrh předsedy vlády.
Administrativní členění vpravo|náhled|upright=1.5|Politické distrikty Samoy, včetně menších ostrovů Samoa se skládá z jedenácti itūmālō (politických distriktů). Jedná se o jedenáct tradičních distriktů, které existovaly již před příchodem Evropanů. Každý okres má svůj vlastní ústavní základ (faʻavae) založený na tradičním pořadí titulů podle významu, které se nachází v faalupega (tradičních pozdravech) každého okresu. Hlavní vesnice každého distriktu spravuje a koordinuje záležitosti distriktu a uděluje nejvyšší titul každého distriktu, kromě dalších povinností.
Jako jedenáct itūmālō jsou určeny:
Na ostrově Upolu 1. Tuamasaga (Afega) 2. Aʻana (Leulumoega) 3. Aiga-i-le-Tai (Mulifanua) 4. Atua (Lufilufi) 5. Vaʻa-o-Fonoti (Samamea) Na ostrově Savaiʻi 6. Faʻasaleleaga (Safotulafai) 7. Gagaʻemauga (Saleaula) 8. Gagaʻifomauga (Safotu) 9. Vaisigano (Asau) 10. Satupaʻitea (Satupaʻitea) 11. Palauli (Vailoa)
Lidská práva