Salvador (), plným názvem Salvadorská republika (), je stát na západě Střední Ameriky. Na severovýchodě hraničí s Hondurasem, na severozápadě s Guatemalou a na jihu s Tichým oceánem. Od západu zemi protínají dvě paralelní horstva, mezi nimiž se rozkládá centrální náhorní plošina a jižně od nich úzká pobřežní tichomořská nížina. Salvador má tropické podnebí s výrazným obdobím dešťů a sucha. Dělí se na 14 departementů, na ploše 21 000 km² žije 6 milionů obyvatel. To z něj činí nejmenší zemi Střední Ameriky a nejhustěji osídlenou zemi kontinentální Ameriky. Hlavním a největším městem Salvadoru je San Salvador, mezi další významná města patří Santa Ana, San Miguel a Mejicanos. Přes čtyři pětiny obyvatel jsou mestici a 13 % běloši. Úředním jazykem je španělština, velká většina obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Mezi mezamerické národy, které historicky ovládaly tuto oblast, patří Mayové a poté Cuzcatlekové. Archeologické památky také naznačují přítomnost Olméků již kolem prvního tisíciletí před naším letopočtem. Na počátku 16. století španělská říše dobyla středoamerické území a začlenila ho do místokrálovství Nové Španělsko, které bylo spravováno z Mexika. Místokrálovství Nové Španělsko však mělo malý až žádný vliv na každodenní dění v oblasti Střední Ameriky, která byla kolonizována v roce 1524. Španělská kolonizace znamenala začátek míšení ras, evangelizaci domorodých obyvatel, výuku španělštiny a příchod afrických otroků. V roce 1609 byla tato oblast Španěly prohlášena za generální kapitanát Guatemala, který zahrnoval území, z něhož se stal Salvador, až do jeho osamostatnění od Španělska v roce 1821. Oblast byla násilně začleněna do Prvního mexického císařství, poté se odtrhla a v roce 1823 se připojila k Federativní republice Střední Ameriky. Když se federace v roce 1841 rozpadla, Salvador se stal suverénním státem. Poté vytvořil krátkodobou unii s Hondurasem a Nikaraguou, nazvanou Velká republika Střední Ameriky, která trvala od roku 1896 do roku 1898.
Od konce 19. století do poloviny 20. století trpěl Salvador chronickou politickou a ekonomickou nestabilitou charakterizovanou převraty, povstáními a řadou autoritářských vládců. Přetrvávající socioekonomická nerovnost a občanské nepokoje vyvrcholily salvadorskou občanskou válkou v letech 1979 až 1992, ve které proti sobě bojovala vojenská vláda a koalice levicových guerillových skupin a která si vyžádala 75 000 obětí. Konflikt skončil mírovými dohodami z Chapultepec. Toto vyjednané urovnání vedlo k vytvoření vícestranické konstituční republiky, která existuje dodnes. Během občanské války a po ní emigrovalo velké množství Salvadorců do Spojených států amerických (USA). V letech 1980 až 2008 emigrovalo do Spojených států téměř jeden milion Salvadorců, takže v roce 2008 tvořili šestou největší skupinu přistěhovalců v USA.
Salvador je unitární prezidentská republika, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má vláda a jednokomorový národní kongres. Je to rozvojová země s ekonomikou s vyššími středními příjmy. V indexu lidského rozvoje se umístila na 132. místě. Hospodářství Salvadoru bylo historicky ovládáno zemědělstvím, počínaje kakaem, přes indigo a kávu. V současnosti je zaměřeno především na produkci textilu, oděvů, farmaceutických výrobků a cukrové třtiny; velmi důležitou roli hrají remitence. Zůstává postižen vysokou kriminalitou, kultura je založena na směsi předkolumbovských kultur a španělských a afrických zvyků. Salvador je členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Středoamerického parlamentu a Středoamerického integračního systému, Světové obchodní organizace a usiluje o uzavření regionálních dohod o volném obchodu.
Etymologie Po španělském dobytí byla země rozdělena na provincii San Salvador, španělskou verzi biblického titulu pro Ježíše „Svatý Spasitel“. Od roku 1579 zahrnovala provincii San Miguel (Svatý Michael). San Salvador se během koloniální éry stal alcaldía mayor („velkým starostovým úřadem“), intendancí a nakonec provincií s provinční radou a provincií Izalco, která byla později nazývána starostovým úřadem Sonsonate. V roce 1824 byly tyto dvě jurisdikce sjednoceny ve státě Salvador, který byl součástí Federativní republiky Střední Ameriky.
Po rozpadu Federativní republiky Střední Ameriky se země nazývala Salvadorská republika (República del Salvador). V roce 1915 přijalo zákonodárné shromáždění zákon, který stanovil, že název země by měl být uváděn v definitivní podobě El Salvador („Spasitel“) – opět s odkazem na Ježíše – namísto Salvador. Dalším zákonem přijatým v roce 1958 zákonodárný sbor potvrdil název země jako El Salvador.
Salvador je přímořský stát v Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě a Honduras na severovýchodě; vody Tichého oceánu jej omývají z jihu. Území Salvadoru je velké přibližně jako Morava a s 6,4 miliony obyvatel má nejvyšší hustotu osídlení na americkém kontinentu. V zemi panuje tropické podnebí.
Název Název „Salvador“ pochází ze španělského El Salvador, což znamená „spasitel“ a odkazuje na Ježíše Krista.
Po španělském dobytí byla země rozdělena na provincii San Salvador, španělskou verzi biblického titulu pro Ježíše „Svatý Spasitel“. Od roku 1579 zahrnovala provincii San Miguel (Svatý Michael). San Salvador se během koloniální éry stal alcaldía mayor („velký starosta“), intendanci a nakonec provincií s provinční radou a provincií Izalco, která byla později nazývána starostou Sonsonate. V roce 1824 byly obě jurisdikce sloučeny ve státě Salvador, který byl součástí Federativní republiky Střední Amerika. Po rozpadu Federativní republiky Střední Amerika byla země označována jako Salvadorská republika (República del Salvador). V roce 1915 schválil zákonodárný sbor zákon, který stanovil, že název země by měl být vykládán jako definitivní tvar El Salvador („Spasitel“) – opět odkaz na Ježíše – spíše než Salvador. Dalším zákonem přijatým v roce 1958 zákonodárný sbor znovu potvrdil název země jako El Salvador.
Jelikož se v El Salvadoru hovoří též jazykem Pipil (příbuzným nahuatlu), nazývá se v tomto jazyce území El Salvadoru Cuscatlán – Místo drahocenných věcí (Lugar de cosas preciosas). Toto jméno je dodnes obsaženo i v názvu jednoho ze 14 departementů – Cuscatlán.
Historie náhled|vlevo|upright=0.75|Pedro de Alvarado, conquistador Salvadoru V předkolumbovské éře se na většině území rozkládal Cuzcatlán, říše Pipilů. Mezi nejvýznamnější předkolumbovská archeologická naleziště patří Joya de Cerén figurující na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 1524—1525 přišli do země španělští conquistadoři, které vedl Pedro de Alvarado. Již v roce 1540 byl založen Generální kapitanát Guatemala, součást Místokrálovství Nové Španělsko. Ten existoval téměř tři století až do roku 1821.
Po povstáních v letech 1811 a 1814 byla 15. září 1821 vyhlášena nezávislost Salvadoru na Španělsku. V roce 1823 Salvador společně s Kostarikou, Nikaraguou, Hondurasem a Guatemalou utvořil Středoamerickou federativní republiku, která se však roku 1839 rozpadla v občanské válce. Následovalo období vnitřních sporů mezi konzervativci a liberály, kteří po roce 1871 získali převahu. Zároveň se rozvíjelo zejména pěstování kávy. Krize z roku 1929 vyústila roku 1931 v puč, jímž přišel k moci Maximiliano Hernández Martínez, který ustavil ultrakonzervativní vojenskou diktaturu. Ta potlačovala povstání venkovanů a komunistů v čele s Farabundo Martím. Po Martínezově pádu roku 1944 následovala série podobných militantně autoritářských režimů.
Občanská válka
Násilí v Salvadoru začalo již v 70. letech. Občanská válka pak probíhala v letech 1980—1992. To, co začalo jako spor o půdu mezi zemědělci a vojáky, nakonec přerostlo v brutální válku mezi partyzánskou frontou za národní osvobození a oddíly vojenské junty. Jednalo se zejména o boj mezi salvadorskou vládou a rolnickými povstalci, kterým pomáhala koalice čtyř levicových stran a komunistické strany Osvobozenecká fronta Farabunda Martího (FMLN — Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional). Celkově v této válce zemřelo přes 70 000 lidí včetně mnoha dětí, řeholnic a kněží.BBC: Radiografía de El Salvador
Salvadorská občanská válka se odehrávala v kontextu Studené války. Kuba a Sovětský svaz podporovaly povstalce a Reaganova administrativa armádu a krajně pravicovou salvadorskou vládu. Nejvíce masakrů se odehrálo v letech 1981 a 1982 při armádní protipovstalecké ofenzivě. Dne 11. prosince 1981 ve vesnici El Mozote elitní jednotka salvadorské armády vycvičená v USA zavraždila přes 800 vesničanů včetně žen a dětí.
V roce 2001 postihla Salvador vlna ničivých zemětřesení, v nichž zahynuly stovky lidí.
V prezidentských volbách v březnu 2009 zvítězil Mauricio Funes, lídr Osvobozenecké fronty Farabunda Martího, která v současnosti zastává demokratický socialismus. Funes porazil Rodriga Ávilu, kandidáta Nacionalistické republikánské aliance. Úřadu se ujal 1. června 2009.El Salvador celebra históricas elecciones Prensa Latina, 16. března 2009. Jeho nástupcem byl od června 2014 Salvador Sánchez Cerén ze stejné politické strany.
Velkým problémem Salvadoru je násilí spojené s pouličními gangy, jako jsou 18th Street gang nebo MS-13."Ve vězení v Salvadoru si vyřizovaly účty gangy. 14 mrtvých". Aktuálně.cz. 23. srpna 2015.
Státní symboly Vlajka
Salvadorská vlajka je tvořena listem o poměru stran 189:335 se třemi vodorovnými pruhy – modrým, bílým a modrým. Uprostřed bílého pruhu státní vlajky je umístěný státní znak.Salvadorská vlajka na Flags of the World
Znak
Státní znak Salvadoru je rovnostranný trojúhelník se zlatými linkami. V jeho centrální části se nachází 5 zelených vulkánů v sestupném pořadí zleva doprava obklopených dvěma moři. Nad nimi se klene duha. Mezi duhou a vulkány se nalézá červená frygická čapka, okolo které se šíří v kruhu paprsky. Mezi nimi stojí nápis „15 SEPTIEMBRE DE 1821“ (, datum získání nezávislosti na Španělsku). Kolem trojúhelníku je do kruhu zlatým písmem napsáno „REPÚBLICA DE EL SALVADOR EN LA AMÉRICA CENTRAL“ (). Mezi trojúhelníkem a okolním textem je umístěno 5 salvadorských vlajek – po dvojici na pravé i levé straně a jedna nad vrcholem trojúhelníku. Pod trojúhelník je stuha s nápisem „DIOS UNION LIBERTAD“ () a dvě větvičky vavřínu se 14 svazky lístků a modrou stužkou.
Geografie náhled|upright=1.9|Mapa Salvadoru náhled|Topografická mapa Salvadoru náhled|Sopka Santa Ana Salvador je země na západě Střední Ameriky na americké šíji. Na severovýchodě hraničí s Hondurasem (délka hranice 342 km), na severozápadě s Guatemalou (203 km) a na jihu s Tichým oceánem (délka pobřeží 307 km). Je jedinou středoamerickou zemí, která nemá pobřeží v Karibském moři. S rozlohou 21 041 km² je nejmenší zemí Střední Ameriky a celé kontinentální Ameriky, zároveň je nejhustěji osídlenou zemí Střední Ameriky a kontinentální Ameriky. Proto je také je láskyplně nazýván Pulgarcito de America (Palec Ameriky). Leží mezi 13° a 15° severní šířky a 87° a 91° západní délky. Salvador je především hornatá a vulkanická země, nachází se na místě, kde se setkávají tři tektonické desky, je seismologicky velmi aktivní a dochází zde k četným zemětřesením a sopečným erupcím. Od západu zemi protínají dvě paralelní horstva, mezi nimiž se rozkládá centrální náhorní plošina a jižně od nich úzká pobřežní tichomořská nížina. Pohoří a centrální náhorní plošina pokrývají 85 % území země, včetně vnitrozemských vysočin. Salvador má přes 300 řek, nejvýznamnější je Lempa, panuje v něm tropické podnebí s výrazným obdobím dešťů a sucha.